Skryté titulky obsahují nejen přímou řeč, ale i popis děje, zvuků a hlasů z okolí. Audiopopis je zvukový komentář dění na obrazovce, díky němuž mohou nevidící vnímat obrazový děj. Podle nynějšího zákona musí celoplošné soukromé televize aspoň 15 procent pořadů opatřit titulky a aspoň dvě procenta pořadů komentářem. Veřejnoprávní televize by měla mít s titulky aspoň 70 procent pořadů, dvě procenta ve znakovém jazyce nebo tlumočené do znakové řeči a deset procent s komentářem.

Lidé se sluchovým postižením si stěžují na to, že televizní pořady bývají často jen s běžnými titulky. Ty jim ale neposkytnou všechny potřebné informace o dění. Bývá pak obtížné děj pochopit. Stanovenou kvótu také televize mohou splnit z celého vysílání. Plnění tak prý není rovnoměrné, častější je jen na některých programech a v určitém období.

Podle návrhu by se povinnost měla týkat stopáže pořadů, tedy jejich trvání bez reklam a vložených informací. Stanovený podíl vysílání se skrytými titulky, audiopopisem a znakovým jazykem mají splnit všechny programy celoplošných stanic. Výjimkou budou například hudební pořady. Provozovatelé by měli také vést záznam o naplňování povinnosti a předkládat ho ke kontrole. Pořady přístupné neslyšícím a nevidomým by měly být označeny v televizním programu.

Novela se dotýká i postavení Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, označování přístupnosti dětských pořadů, televizních licencí či vlastnictví. Ministerstvo kultury ji předložilo už loni, vláda ji ale zatím neprojednala. Sobotka se dnes jednání o novele ve vládním výboru zúčastnil.