Slyšela jsem silný výbuch, všichni jsme vyběhli ven. Myslela jsem, že jde o bombu. Dole nás čekal šok! Všude byli zkrvavení spolužáci. Byl to šílený pohled. Tak citoval Deník před deseti lety Michaelu Rozšafnou, studentku Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která sídlí v pražské Galerii Hollar. Tedy hned vedle domu, jenž tehdy zdevastoval výbuch plynu.

Při explozi se zranilo 43 lidí, naštěstí ale nikdo nezemřel. Hromová rána byla tehdy slyšet v celém centru Prahy. Výbuch napáchal škody za zhruba 275 milionů korun.

Zdroj: Youtube

Poškozenější byl zadní trakt domu ústící do Divadelní ulice, možná i kvůli tomu, že na rozdíl druhé strany, tedy hlavního průčelí směrem na Smetanovo nábřeží, se tu ráz exploze bezprostředně střetl s protějšími budovami stojícími přes ulici, zatímco na nábřeží se mohla tlaková vlna rozplynout nad řekou.

Strach z terorismu

Výbuch značně zdemoloval vnitřek budovy, a navíc posunul některé její nosné zdi až o osm centimetrů, v důsledku čehož se propadly stropy jednotlivých podlaží. Kromě toho exploze zničila všechna okna budovy i domů v okolí, včetně blízké Divadelní restaurace. V jen o málo vzdálenější slavné pražské kavárně Slavia strhla tlaková vlna z exploze jeden kvádr mramorového obložení a část vitráže v předsálí. Okna kavárny se nevysypala, ale popraskala.

Na místě muselo zasahovat asi 50 hasičů i několik čet Hlavní báňské záchranné služby. Bezprostřední následky katastrofy likvidovali dva dny.

Zásah v chemickém závodu v Ostravě-Mariánských Horách, 27. dubna 2023.
VIDEO: Mohutný výbuch otřásl Ostravou. V chemičce došlo k explozi nádrže

Vyšetřování incidentu následně rychle ukázalo, že prvotní obava z teroristického útoku byla bezpředmětná, v budově totiž opravdu „jenom“ bouchl plyn.

Na vině bylo podle odborníků porušení technických norem při vnitřní přestavbě domu v 70. letech minulého století. Za tuto nedbalost odpovídal podle vyšetřovatelů zřejmě tehdejší stavbyvedoucí podniku Středočeské plynárny. Toho však nemohli stíhat, protože byl v době vyšetřování již po smrti.

Takto vypadala pražská ulice krátce po výbuchu plynu:

Klasicistní budova, v níž plyn explodoval, byla vybudována podle plánů Františka Wolfa na místě domů zbořených při stavbě mostu Františka I. v letech 1846 až 1848. V době výbuchu patřila stále ještě státnímu podniku Řízení letového provozu a původně v ní bylo jeho administrativní centrum. Koncem 90. let se ale podnik z domu vystěhoval a pouze jej pronajímal jiným firmám.

Pochybnosti kolem aukce

Necelý rok po explozi, v lednu 2014, začalo Řízení letového provozu nabízet zdemolovaný dům k prodeji v aukci za vyvolávací cenu 210 milionů korun.

To vyvolalo jistou kontroverzi s představiteli českého vysokého školství, protože v sousedství se nacházely a dosud nacházejí hned dvě vysoké školy. Kromě již zmíněné Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) ještě Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Univerzita Karlova i Akademie proto jevily o koupi domu zájem, ten ale nebyl ze strany vlastníka budovy opětován. Přestože obě instituce nabídly za poškozenou nemovitost dohromady 210 milionů korun, prodalo ji Řízení letového provozu v březnu 2014 v aukci podstatně méně známé společnosti Lázeňská investiční, byť ta nabídla jen o 101 tisíc korun víc.

Bostonský maraton v okamžiku krátce po první explozi, k druhé ještě nedošlo
Krvavý Bostonský maraton: Bomby byly v tlakovém hrnci, lidem utrhly končetiny

„Univerzita Karlova prokazatelně garantovala ministru dopravy Antonínu Prachařovi (ANO), že spolu s Akademií múzických umění dům koupí za cenu určenou aktuálním znaleckým posudkem, opraví jej a bude využívat pro výukové a výzkumné účely. Správce nemovitosti, státní podnik Řízení letového provozu České republiky, se přes možnosti jiných řešení rozhodl ji prodat v dražbě, které se UK kvůli zákonným omezením nemůže účastnit. Dům tak získává neznámý soukromý investor prakticky za tutéž cenu, kterou nabízela UK,“ protestoval v březnu 2014 v otevřeném dopise Akademický senát Univerzity Karlovy.

Výbuch plynu v centru Prahy zranil 29. dubna několik lidí.  Výbuch plynu v centru Prahy zranil 29. dubna několik lidíZdroj: Deník/Dimír Šťastný

Výsledek aukce však platil a Lázeňská investiční se stala novým vlastníkem domu. Školám a jejich studentům ho záhy poté nabídla k pronájmu, ten ale Univerzita i Akademie ještě v dubnu odmítly. Podle jejich tehdejších zástupců totiž školám nešlo o to, že by neměly kde učit své studenty, ale zejména o to, aby se poškozená budova nestala předmětem spekulací s pozemky, při nichž by ji nechali úplně zpustnout, aby musela být stržena a lukrativní pozemek pak mohl být nabídnut pro novou stavbu.

Výbuch muničního skladu v Bílině. Ilustrační foto
Výbuch v Bílině je opět u státního zástupce. GIBS navrhla obžalovat dva lidi

Tehdejší jednatel Lázeňské investiční Jozef Onderka naopak zdůrazňoval, že dům opraví. „Nachází se v nádherné části Prahy a rádi bychom, kdyby zrekonstruovaná budova nejen podtrhla genia loci tohoto místa, ale pokud možno i oživila danou lokalitu,“ řekl v roce 2014 bezplatně šířenému deníku Metro.

V únoru 2017 se část budovy skutečně znovu otevřela veřejnosti. V přízemí vznikla kavárna, ve zbylých dvou patrech se objevil obchod s českým designem, galerie a umělecké ateliéry. Dům i kavárna získaly nové jméno SmetanaQ.

Do té části budovy, kde se posunuly nosné zdi a spadly stropy, však zůstal přístup nadále zapovězen. Na své úplné znovuzrození tak dům stále ještě čeká.