Výcvik vychází z bilaterální dohody české a ukrajinské vlády, výhledově však bude převeden pod asistenční misi EU. Česko by do ní mělo vyčlenit až 55 lidí, působili by na území jiných členských států EU ve velitelských strukturách mise, případně na pozicích instruktorů. Cílem je poskytnout výcvik až 15.000 Ukrajinců, především na základně v Polsku.

„Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území České republiky organizujeme i na základě bilaterálního jednání a zároveň následně bychom toto převedli pod asistenční misi Evropské unie, i poté bude výcvik pokračovat na území České republiky,“ vysvětlila Černochová.

Vojenské cvičení V4, USA a Británie v Polsku. Ilustrační foto.
Raketa v Polsku vyvolala diskuzi o článku 4 a 5: Co uvádí, co by to znamenalo

Letos by měl výcvik ukrajinských vojáků na území ČR vyjít na 195 milionů korun, příští rok na 780 milionů. Peníze půjdou z kapitoly ministerstva obrany, po převedení výcviku pod misi EU budou částečně refundovány z finančních nástrojů EU.

Konkrétně se letošního prvního cyklu zúčastní až 700 příslušníků mechanizovaného praporu a 40 osob jednotek zabezpečení, 30 specialistů zdravotnických odborností, deset specialistů chemického vojska a 20 specialistů ženijního vojska. Zbylé čtyři výcvikové cykly ve stejném složení se plánují na příští rok.

Vláda dnes také schválila mandát na působení armády v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024. Do Kosova by mělo být nově vysláno až 40 vojenských policistů do jednotky italských karabiniérů pro období červenec 2023 až prosinec 2024. V Iráku by mělo v letech 2023 a 2024 nadále působit maximálně 20 vojáků v misi NATO. „Dneska tam vojáky máme, je to jen prodloužení naší přítomnosti,“ uvedla Černochová.