Vláda sice s cílem obecně souhlasí, předloha ale nejde správným směrem, stálo v předběžném stanovisku pro dnešní zasedání kabinetu. Poukazovalo se v něm například na nebezpečí, že úředníci by se vyhýbali rozhodování sporných záležitostí. Kvůli úředním postupům navíc prý není často zřejmé, kdo za nezákonné rozhodnutí odpovídá. Předloha by taky mohla přinést nárůst počtu soudních sporů, stálo v dokumentu pro vládu.

Obdobnou normu prosazovali poslanci TOP 09 a Starostů v minulém volebním období. Podali ji znovu po sněmovních volbách, poslanci ji ale v červnu neschválili. Kritici se podobně jako kabinet obávali mimo jiné toho, že se úředníci budou bát rozhodovat.

Vymáhání odpovědnosti

„Státní úředníci jsou nesmyslně chráněni jako ohrožený druh. Jsou v neskutečné výhodě oproti ostatním zaměstnancům, kteří se přirozeně svému zaměstnavateli odpovídají a za svá pracovní pochybení odpovědnost nesou," oponuje jim ale místopředseda Sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové).

Předkladatelé tvrdí, že není odůvodněné, aby po uhrazení škody občanům a firmám zůstal jediným poškozeným většinou stát a nevymáhal po úřednících ani částečnou odpovědnost. Nyní to prý úřady až na výjimky nedělají. Kabinet ale uvádí, že stát musí postupovat jako řádný hospodář a i za současné formulace v zákoně má v podstatě povinnost škodu vymáhat.

Úřady by podle novely mohly od vymáhání škody od úředníků ustoupit „z důvodů hodných zvláštního zřetele". Předloha výslovně zmiňuje případy, kdy na věc, o které úředník rozhodl, existovaly odlišné právní názory. Z jednoho na tři roky prodlužuje norma lhůtu, v níž můžou úřady vůči chybujícímu úředníkovi náhradu škody uplatnit.