Souprava několika přístrojů dostala název Dinasys. „Znamená to diskrétní informační a naváděcí systém. Nevidomým umí ukázat směr. Zároveň se díky němu dozví něco o prostředí, ve kterém se právě pohybují,“ uvedla ředitelka stejnojmenné firmy Martina Turpin.

Navigace důmyslně využívá vodivých vlastností lidského těla. „Součástí informačního systému je malá krabička s vodivým proužkem a sluchátko. Pokud si člověk sluchátko nasadí a dotkne se prstem krabičky, uslyší zvukovou nahrávku,“ vysvětlila Turpin.

Krabičky rozmístěné například v muzeu tak uživateli prozradí třeba to, ve které části budovy se právě nachází, jakého exponátu se právě dotýká či jak se dostane k nejbližší toaletě.

Speciální hůl, magnety a jde se na věc

Kromě jednoduchého zvukového záznamu si člověk může poslechnout celé menu různých nahrávek. V tom případě je krabička vybavená navíc podobným ovládáním, jaké má obyčejný mobilní telefon.

Naváděcí část systému lidem s omezením zraku pomáhá najít cestu. Stačí k tomu speciálně upravená slepecká hůl a několik magnetů. „Magnety můžeme jednoduše zabudovat například do podlahy nebo do chodníku.Takové značce říkáme magnetický piktogram. Pokud se k nim chodec vybavený speciálně upravenou slepeckou holí přiblíží, hůl se rozvibruje,“ popsala Turpin. Nevidomého člověka trasa vyznačená magnety přivede k informační tabuli.

Dinasys může být podle ní užitečný také lidem bez smyslového postižení. Překážkou prý není ani cena. „Hůl vyjde na přibližně tisíc, sluchátko 1650 korun. Nevidomí jej ale nemusí kupovat. Sluchátka si mohou vypůjčit přímo na místě, kde je systém nainstalovaný. Třeba na recepci v nemocnici,“ namítla Turpin.

Za novým vynálezem stojí badatelský tandem Bořivoje Bohuslava ze společnosti B-support a Jaroslava Čecháka z brněnské Univerzity obrany. Třetím členem týmu je ekonomka Martina Turpin. Ta se stala hlavou firmy, jejímž úkolem dostat technický výdobytek z vědecké laboratoře do praxe.

Několik nedořešených pravidel

Na systému Dinasys tým pracoval od loňského června. Na jeho konečné podobě se podíleli i sami nevidomí. „Oslovili jsme navíc centra pro lidi se zrakovým postižením jako brněnské středisko Teiresiás, odtud jsme získali spoustu cenných připomínek. Od začátku nám také pomáhal konzultant pro odstraňování bariér Josef Konečný,“ podotkla Turpin.

Nový systém ještě musí být podle nevidomých dopracovaný do konce. „Zůstávají ještě například nedořešená pravidla, kam umísťovat vysílač, který zprávu odešle,“ popsal drobné nedostatky projektu Josef Konečný z brněnského Tyflocentra. V některých případech totiž nemusí být snadné dotykový vysílač najít. Příkladem je podle Konečného úřední deska. Pravidlo by mělo určit, kde má nevidomý hledat místo k získání signálu.

Nevidomí a slabozrací oceňují na tomto systému hlavně informační přínos. „Zajistil by větší samostatnost. Člověk by si například na úřady nemusel brát průvodce a nebo se složitě doptávat,“ uvedl nevidomý Roma Kabelka. K navádění magnetickou holí ale zůstává skeptický. „Firma ještě nevyřešila, jak odrušit nežádoucí magnetické pole. Navíc každá elektronika, která je zavedena do bílé hole je hodně namáhaná a tím pádem ohrožená. Taky stojí dost peněz. Zastávám spíš klasické vodící pruhy,“ uvedl Kabelka. Navigační systémy pro nevidomé jsou běžné a relativně dobře fungující v exteriérech. Tyto přístroje využívají GPS navigaci. „V interiérech jsou zatím rezervy. Dotykové vysílače by je mohly postupem času pomalu odstranit,“ zakončil Kabelka.

Málo známá novinka podle svých tvůrců uplatnění najde. Naváděcí a informační systém chtějí v nejbližších měsících představit úřadům, galeriím, výstavištím nebo třeba muzeím. „Instalujeme ho kdekoliv, kde o to projeví zájem. Oslovili jsme už třeba brněnský Dopravní podnik. Pokud vše půjde dobře, první přístroje by lidé mohli využívat už koncem tohoto roku,“ řekla Turpin.

ANETA ŠEDÁ, LUCIE HRABCOVÁ