Česká vláda se následně dočkala kritiky, že tyto weby vypnula, aniž by to bylo v souladu s nějakým zákonem. Ministerstvo vnitra proto začalo připravovat návrh zákona „o omezení šíření obsahu ohrožujícího národní bezpečnost online“. Návrh měl několik verzí a zatím nebyl předložen na jednání vlády. V době ohrožení státu by měl umožňovat dočasně vypnout weby ohrožující bezpečnost země. Škodlivost by měly posuzovat policie a zpravodajské služby, závadné stránky by vypínal Český telekomunikační úřad, zásah by musel do sedmi dnů přezkoumat soud.
O návrhu se někdy ve zkratce mluví jako o zákonu proti dezinformacím. To je však zkreslené, neboť ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) při lednových interpelacích řekl, že zákon by lži vůbec neřešil. Zaměřil by se pouze na omezení informací pro společnost nebezpečných. Jako příklad uvedl třeba výzvu k obsazení parlamentu nebo k násilí proti jakékoli skupině obyvatel.
Jak ale upozornil prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu Jakub Rejzek, technologie, které používají komunikační operátoři, nepoznají přenášený obsah a nejsou schopny ho zablokovat. „Když nám řeknou, abychom zablokovali projev Ladislava Vrabela, že se má zaútočit na Sněmovní ulici, nedokážeme to. Umíme zablokovat pouze konkrétní IP adresu,“ vysvětlil. Provozovatel se pak ale často přesune na nějakou neškodně se tvářící stránku.
Pro a proti
Na nedávném sněmovním semináři k dezinformacím se proti omezovaní svobody projevu vymezil člen podvýboru pro média a svobodu slova Patrik Nacher (ANO). „Vždy tady budou dvě až tři procenta lidí, kteří uvěří úplně všemu: že je Země placatá, kolem 5G sítí umírají ptáci, Rusko nenapadlo Ukrajinu, v očkovací látce jsou čipy. Ale proč kvůli tomu sahat na svobodu těm zbývajícím 97 procentům občanů?“ zeptal se.
Pro absolutní svobodu slova se vyslovil i místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle něj by měla být ale vyvažovaná zodpovědností za to, co do veřejného prostoru posíláme. Také se obává, že regulační nástroj by mohla využít nějaká příští vláda k potlačování svobody projevu.
Potřebu regulace online obsahu ohrožujícího státní zřízení obhajuje místopředseda výboru pro bezpečnost Martin Exner (STAN). Upozornil, že navrhovaná legislativa by se týkala jen zcela výjimečné krizové situace a nevšímala by si 99 procent šířených dezinformací. „Pokud bychom vypnuli nějaký web, který potvrdily policie a tajné služby na sedm dnů do rozhodnutí soudu, tak to není cenzura,“ prohlásil. Vadí mu také uměle vytvořený konflikt mezi svobodou slova a bojem proti dezinformacím. „Většina opatření totiž nijak svobodu slova neomezuje,“ dodal.
