"Toto je zcela osobní postoj paní Semelové a co se mne týče, nesouhlasím s ním. Ohledně procesu s Miladou Horákovou a i jinými z padesátých let bylo dokázáno, že v daných podmínkách by se kdokoli přiznal k čemukoli," řekl serveru Lidovky.cz místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Nepředpokládá ale, že by Semelová byla za výroky o Horákové vyloučena ze strany. S názorem Semelové nesouhlasí ani komunističtí poslanci Vladimír Koníček a Kateřina Konečná.

Trestní oznámení

Kvůli výrokům chce na Semelovou v pondělí podat trestní oznámení Dušan Makovský ze sdružení ProtiAlt. Rovněž někteří politici si myslí, že Semelová patří před soud. "Když někdo zpochybňuje zločiny komunismu, tak to je potenciální zločin," řekl serveru poslanec za ODS Marek Benda. Také podle místopředsedy Sněmovny Petra Gazdíka (STAN) by měl výrok posoudit soud.

"Tento pořad s postkomunistickou poslankyní Martou Semelovou byl ukázkou projevu politické lůzy," uvedl v prohlášení zaslaném ČTK bývalý ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák. Předseda oblastního sdružení ODS pro Prahu 11 pak ostatní poslance vyzval, aby si od Semelové ve Sněmovně odsedli.

Právnička a národně socialistická poslankyně Horáková (1901-1950) se účastnila protinacistického odboje, byla kvůli němu vězněna v koncentračních táborech. V roce 1949 byla zatčena a v červnu 1950 odsouzena ve vykonstruovaném procesu k trestu smrti a popravena. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace.