Její výzkumné centrum zjišťovalo detaily o postavení učitelů v 35 zemích světa. Výzkumníci se ptali učitelů i rodičů na odměňování kantorů, respekt žáků k učitelům a hodnocení vzdělávacích systémů. Zajímalo je především postavení pedagogů ve společnosti, tzv. globální index učitelského stavu. 

Zatímco nejvyšších hodnot na žebříčku prestiže dosahují učitelé v zemích jihovýchodní Asie, jmenovitě v Číně či Malajsii, nejhůře jsou na tom v Brazílii a Izraeli. Čeští kantoři jsou šestí od konce.

InfografikaZdroj: DeníkUčitelů si více váží starší a vzdělanější

Tomu odpovídá i zájem rodičů o pedagogickou kariéru jejich dětí. V Číně, Malajsii a Ghaně daný obor preferují, zatímco v Rusku či Izraeli by svoji ratolest za katedrou viděli neradi. Tuzemským rodičům by tento profesní výběr jejich potomků nijak výrazně nevadil, ale také ho aktivně nepodporují. Učitelského povolání si více váží starší a vzdělanější lidé, větší respekt mají u mužů než žen a také u lidí z islámského světa. 

Nejzajímavějším zjištěním nadace, která spolupracuje s předními akademickými pracovišti, je vztah mezi prestiží kantorské profese, platy a výsledky žáků v mezinárodních srovnávacích testech. „Nenašli jsme žádnou souvislost mezi indexem prestiže a souhrnným učitelským příjmem, jinými slovy – vyšší plat sám o sobě nezvyšuje status učitele,“ píše se v nadační zprávě.

Vztah mezi výsledky a postavením

Naopak vztah mezi výsledky žáků v testech PISA a společenským postavením je zcela prokazatelný. Pro dokreslení: v přírodovědných znalostech v roce 2015 v tomto mezinárodním testování dominovali žáci ze Singapuru, následovaní školáky z Japonska, Estonska a Finska.

V matematice vynikly děti ze Singapuru, Japonska, Číny a Korejské republiky, ve čtenářské gramotnosti školáci v Singapuru, Kanadě a Finsku. České děti se pohybují kolem průměru.