Počet vysokoškoláků u nás rok od roku stoupá. Stejně tak se za posledních patnáct až dvacet let výrazně zvýšil počet žen, které jsou vysokoškolsky vzdělané. Zároveň se ale gramotnost vysokoškoláků postupně snižuje, navíc lidé s diplomem vykonávají takové profese, na které vysoká kvalifikace není potřeba.

„Oproti roku 1998 došlo 
k rovnoměrnému rozprostření vysokoškoláků mezi povoláními. Nevadí jim horší pracovní místo, jsou rádi, že ho mají. Bývají spokojení, protože dělají to, co je baví," uvedl Jan Koucký ze Střediska vzdělávací politiky na Karlově univerzitě při prezentaci výsledků mezinárodního šetření vědomostí a dovedností dospělých PIAAC.

„Dnes se navíc projevuje, že se na určitá pracovní místa požaduje absolvování vysoké školy, i když to pro výkon práce není potřeba. Zaměstnavatelé totiž chtějí ty, kteří už dříve prokázali určité kvality," doplnil. Problém je, že v zahraničí tento vývoj trval až padesát let, 
u nás se situace změnila v průběhu jedné generace, takže se tomu nestačily přizpůsobit vysoké školy. Paradoxem je, že 
z terciárního vzdělávání si ženy odnášejí něco jiného než muži. U mužů na trhu práce vítězí dovednosti, které na škole získali, u žen je důležitější diplom. „U mužů se kompetence při získávání povolání podílí více, u žen prakticky vůbec. 
V bitvě o příjem ale ženy prohrávají," upozornil sociolog Petr Matějů.

Ženy mají nižší mzdu

České ženy mají průměrně 
o 22 procent nižší mzdu. Nejsilnější vliv na mzdu pak má numerická gramotnost.

Přestože dnes mají ženy ke vzdělávání snadnější přístup, kompetence snadno a rychle ztrácejí. A to především v průběhu mateřské dovolené. Protože krátkodobé úvazky u nás prakticky neexistují, matky nepracují a dále se nerozvíjejí. Doba mimo zaměstnání snižuje rozsah kompetencí, a tím snižuje i šance zapojit se zpátky do pracovního života.

Vliv na vzdělání

Přitom z šetření vyplynulo, že největší vliv na vzdělání dítěte mají kompetence jeho matky. Nezáleží přitom na tom, 
z jaké sociální vrstvy rodina pochází. Oproti jiným zemím OECD, které se do výzkumu zapojily, je u nás vliv socioekonomického statusu rodiny na dosažené vzdělání enormně silný. Do šetření PIAAC se zapojilo 24 zemí OECD. Česká republika dosáhla nadprůměrného výsledku v numerické gramotnosti. Průměrní jsme ve čtenářské a počítačové gramotnosti.

Změny v české vzdělanosti.

KATEŘINA CIBOROVÁ