Neuvěřitelné se stává skutkem a může se to dokonce obejít bez melounů. Novela vysokoškolského zákona z roku 1998, na niž akademici a studenti čekají řadu let, je na světě. Ministr školství Marcel Chládek ji poslal do připomínkového řízení, což znamená, že půjde-li vše hladce, mohla by příští rok platit.

Hned z několika důvodů půjde o průlomový text. Za připomínku stojí, že si na něm vylámali zuby všichni Chládkovi předchůdci od roku 2007. Za pravicových vlád narážela na zásadní odpor snaha zavést školné, plány exministra Josefa Dobeše na osekání akademických svobod nekompromisně odmítli všichni rektoři i studentská komora Rady vysokých škol. Hřebíčkem do Dobešovy politické rakve byly melouny, které vysokoškoláci symbolicky vyhazovali z balkonu pražské právnické fakulty. „Myslím, že tentokrát se to obejde bez melounů a výsledkem bude kvalitní zákon," řekl včera Deníku Tomáš Zima, rektor Karlovy univerzity a předseda České konference rektorů.

Závěrečný text z pera náměstka pro vysoké školy Jaromíra Vebera sice ještě nečetl, ale nepředpokládá, že by obsahoval nějaká dramatická překvapení.

Totální změna

Tentokrát si ministerstvo vše pohlídalo od samého počátku 
a pravidelné konzultace nad novelou zřejmě zajistí její poklidnou cestu legislativním procesem. Nejviditelnější změnou bude nový způsob akreditací. „Tam jde o totální změnu, místo akreditační komise bude fungovat instituce, jejíhož předsedu a místopředsedu bude jmenovat vláda na návrh ministra. Tým profesionálů bude chodit do terénu 
a bude kontrolovat, zda jsou akreditační podmínky naplňovány," vysvětlil nové pojetí institucionální akreditace Marcel Chládek. „Od této změny v blízké budoucnosti očekávám snížení počtu vysokých škol," dodal ministr pro Deník. Škola by například neměla získat státní svolení s výukou, pokud na ní nebudou učit garanti oborů a profesoři na plný úvazek. „Kromě kontrolní role by akreditační orgán měl mít i metodickou roli. Cílem není někoho buzerovat, ale ukázat, že jde špatnou cestou a jak to může napravit. Kde to ovšem fungovat nebude, tam skončí," pravil rezolutně. Novinkou bude i odebírání vysokoškolských titulů. Rektor bude moci tři roky od chvíle, kdy měl student složit státní závěrečnou zkoušku nebo obhájit dizertační práci, zahájit přezkumné řízení. O titul může přijít i absolvent, který ho získal pomocí trestného činu, třeba plagiátorství. Proti rektorově verdiktu se dotyčný může odvolat ke správnímu soudu. Pokud tak neučiní, bude zbaven vysokoškolského diplomu i titulu.

Finance postaru

„S tím nemáme žádný problém," uvedl Tomáš Zima, který čeká spíš diskusi nad některými detaily. Ani rektoři totiž nebyli při tvorbě textu neústupní. Ačkoliv se dlouhodobě zasazovali o zakotvení kontraktového financování univerzit, které by umožnilo dlouhodobé plánování výzkumného i pedagogického zaměření jejich programů, nyní od něj ustoupili. „Věděli jsme, že je to kvůli napjatému státnímu rozpočtu neprůchodné, nemělo smysl na tom trvat," míní rektor Univerzity Karlovy. Vysoké školy tak budou i nadále dostávat peníze z ministerstva vždy na jeden rok podle možností státní kasy.