„Když se Chovancův dům boural, stál u toho celý den se slivovicí. Asi to nebyly lehké chvíle,“ vzpomněl na nešťastný srpen starosta. Pan Chovanec ovšem spokojeně opáčil: „Teď už se zase směju!“ Pan Chovanec, pan Olša, paní Nesivová… a další postižení s rodinami si v lednovém slunci prohlíželi dvojdomky vonící novotou. Byly navrženy jako 3 + kk s užitnou plochou 65 m2. V přízemí je obytná kuchyně a sociální zařízení, v patře, do kterého vedou dřevěné schody, jsou dvě místnosti.
„Je to krásné, i když náš starý dům byl větší,“ neubránil se vzpomínkám na to, co všechno voda odnesla, pan Chovanec. „V domě jsem byl, dokud nespadla kůlna. To už na mě řvali, ať vylezu. Vzal jsem psa a šel. Snad už to nikdy nezažiju,“ zadoufal pan Chovanec. Ani měsíce po povodni nebyly lehké. V bývalých kancelářích místního autoservisu si rodina pronajala místnosti, které musela uzpůsobit k bydlení. „Vrazili jsme do toho asi šedesát tisíc, ale teď říkají, že ušetříme na topení,“ narazil pan Chovanec na fakt, že povodňové domky jsou postaveny jako pasivní. „Jen topit se v tom teprve budu muset naučit.“
Domky jsou nabité technologiemi
Že se v Hrádku bude stavět, rozhodlo město už krátce po povodních, při kterých bylo zasaženo téměř 500 nemovitostí. „Vytipovali jsme jedenáct rodin, jejichž domy byly zcela zdemolovány,“ objasňuje starosta Půta. „Nakonec bude ve čtyřech dvojdomcích bydlet osm rodin.“ Domky jsou přitom přímo nabité moderními technologiemi.
Jako dodavatele zvolili Hrádečtí brněnskou firmu Flexibuilt, která domy postavila z panelů z recyklovaného materiálu. „Když jsme hledali dodavatele, zjistili jsme, že ti levní by postavili domy, které by byly drahé na provoz – měly třeba vytápění přímotopy. A to jsme nechtěli,“ vysvětlil starosta Půta.
Technologie, kterou při stavbě používá Flexibuilt, navíc dovoluje stavět i při velmi nepříznivém počasí. A to od poloviny listopadu, kdy byly hotové základové desky a začalo se s montáží, skutečně panovalo.
„Na přání starosty jsme budovali i při minus 15 stupních,“ zavzpomínala jednatelka Flexibuiltu Olga Girstlová. Domky jsou vyprojektované jako nízkonákladové, mají rekuperační jednotku, což je vlastně řízená výměna vzduchu. Na střechách jsou umístěné solární panely na ohřev užitkové vody.
„Umožní nám to i čerpat dotaci z programu Zelená úsporám, tedy pokud nebude zastaven,“ vysvětlil Martin Půta. Pořízení domků přišlo na 19 milionů korun. Zhruba polovinu nákladů pokryla dotace z ministerstva pro místní rozvoj.
7,1 milionu korun bude město Hrádek nad Nisou financovat ze svého rozpočtu, domy budou v souladu s podmínkami dotace 20 let ve vlastnictví města a jejich uživatelé v nájemním vztahu, ve kterém budou nyní platit přibližně 5 000 korun nájemného a energií. „Hledali jsme způsob, jak dát lidem domy darem, ale právně to prostě nelze,“ upřesnil starosta důvod nájemního vztahu. Právě kvůli výši nájmu zvažuje jedna z rodin, že se do domku nenastěhuje. Ostatní jsou ale po měsících provizorního bydlení rádi, že mají „vlastní“ střechu nad hlavou. Na to, co jim uplavalo, ale zapomenout nikdo z nich nedokáže.
