Pokutou ho soud potrestal za výměnu skel u semaforů na přechodech pro chodce. Obhájce jednoho ze zakladatelů skupiny Ztohoven proti usnesení podá stížnost k Městskému soudu v Praze.

Ztohoven je v umělecké obci respektovaná tvůrčí skupina, nicméně její projekty jsou často kontroverzní a někdy končí i stíháním jejích členů. Hons ještě před zahájením líčení zaslal soudkyni Janě Miklové otevřený dopis, ve kterém mimo jiné potvrzuje, že jako projev nesouhlasu se systémem pokutu nezaplatí.

Honse soud viní z poškozování cizí věci, kterého se umělec dopustil tím, že v roce 2007 vyměnil v metropoli skla na 50 semaforech pro chodce za šablony s postavičkami v komických či lehce vulgárních situacích. Za to mu soud před třemi lety uložil peněžitý trest 60.000 korun, který Hons odmítá a nezaplatil ho. Výtvarník byl původně obžalován také z poškozování a ohrožování provozu obecně prospěšného zařízení.

Soudkyně v závěrečné řeči uvedla, že trest vězení zvolila proto, že peněžitý trest 60.000 korun by odsouzený podle vlastních slov nezaplatil.

Obhájce Michael Pokorný již předchozí rozsudek označil za nepřiměřený povaze obvinění a označil ho jako formalistický. Soud by měl podle něj vykládat právo se zřetelem k tomu, jak je společností vnímán čin.

Škoda přes osmdesát tisíc

Soudkyně připustila, že veřejnost vnímá pozitivně uměleckou stránku Honsova činu, ale zdůraznila, že umělec svým jednáním způsobil škodu, kterou město podle spisu vyčíslilo na zhruba 82.000 korun.

Hons zaslal před jednáním soudkyni otevřený dopis, ve kterém uvedl, že je z komunity, která hledá nové formy pro sdělení toho, jak své výzvy a obavy co nejefektivněji dostat k co největšímu počtu lidí. Dále kritizuje české soudnictví, jehož negativním představitelem je podle něj soudce Tomáš Hájek, který ho v předchozím líčení odsoudil k pokutě 60.000 korun.

Kontroverzní umělec v dopise potvrzuje, že jako projev nesouhlasu se systémem pokutu za svůj čin nezaplatí. "Dodnes ho nevnímám jako trestný čin, ani jako přestupek, ba právě naopak. Nezištně, bez nároku na honorář v plném vědomí jsem uskutečnil tento projekt, o kterém jsem přesvědčen, že byl na dobu instalace přínosem pro společnost," uvedl Hons, který dopis podepsal jako "Občas Roman Týc".

David Hons známý jako Roman Týc patří mezi zakládající členy umělecké skupiny Ztohoven. Na semaforech se po jeho zásahu objevili například beznohý muž, žena v sukni či oběšenec. Výtvarník čin vysvětlil tím, že jen pomohl panáčkům ze svěrací kazajky a uvolnit se.

Umělecká skupina Ztohoven se věnuje především umění ve veřejném prostoru. Její členové se například před lety „nabourali“ do vysílání České televize a v pořadu ČT2 Panorama odvysílali simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš. Zakryli také červené neonové srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla. Týc na sebe upozornil i hrou Seber policajtovi čepici, jeho byla i socha ohořelého muže Ohnívání vystavená na Václavském náměstí poblíž místa sebeupálení Jana Palacha.

Letos v září vzbudil kontroverzní umělec Týc rozruch, když vytvořil obrazy z popela zesnulých a vystavil je v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze. Tvrdil, že v krematoriích vznikají přebytky, tedy popel zesnulých, který končí často bez piety na skládkách. Údajně tak chtěl otevřít diskusi o pokřiveném vztahu současné společnosti ke smrti.

Výtvarná skupina Ztohoven svými akcemi nabourává veřejný prostor

Výběr kontroverzních počinů umělecké skupiny Ztohoven a jednoho z jejích zakladatelů Davida Honse, který tvoří pod jménem Roman Týc:

- Umělecká skupina Ztohoven na sebe upoutala pozornost širší veřejnosti v létě 2007 svým zásahem do vysílání České televize. Do pořadu ČT2 Panorama „propašovala“ simulovaný výbuch atomové bomby v oblasti Krkonoš. Za dílo získali členové skupiny cenu od Národní galerie v Praze, ale také se dostali do konfliktu se zákonem. Soud nakonec čin vyhodnotil jako přestupek, příslušný městský úřad ale zamítl i to a umělci nedostali žádný trest.

- V polovině loňského roku členové skupiny v Praze vystavili občanské průkazy se snímky pozměněnými takzvaným morphingem. Akce byla součástí projektu Občan K., kterým umělci chtěli upozornit na to, jak jednoduché je zneužít soukromé informace o každém člověku. Podle policie se tím však členové skupiny dopustili trestného činu, neboť při žádostech o vydání průkazů podvedli úředníky. Nedávno žalobci poslali 12 členů skupiny před soud.

- Předloni v listopadu Týc přidělal na pamětní desku na Kaňkově paláci na Národní třídě v Praze, která připomíná události 17. listopadu 1989, plastiky s hajlujícíma rukama a s pěstmi se vztyčenými prostředníky. Celé dílo pak nazval Není co slavit. Policie případ vyšetřovala jako možnou propagaci nacismu, ale nakonec v něm neshledala žádné protiprávní jednání.

- V roce 2003 členové Ztohoven překryli na 800 reklamních vitrín v pražském metru bílými plakáty s velkým černým otazníkem. Cílem ilegální akce bylo „zpochybnit prostor reklamy v principu, i prostor konkrétní reklamy jako takové.“

- V lednu 2003 členové skupiny vytvořili otazník zakrytím poloviny červeného neonového srdce výtvarníka Jiřího Davida, které svítilo nad Pražským hradem na konci funkčního období prezidenta Václava Havla.

- V roce 2007 Týc vyměnil v Praze skla na 50 semaforech pro chodce za šablony s postavičkami v komických či lehce vulgárních situacích. Za to mu soud před třemi lety uložil peněžitý trest 60.000 korun, který Týc odmítl a nezaplatil ho. V úterý jej soud poslal na měsíc do vězení.

- Týc na sebe upozornil i hrou Seber policajtovi čepici, jeho byla i socha ohořelého muže Ohnívání vystavená na Václavském náměstí poblíž místa sebeupálení Jana Palacha.

- Letos v září vzbudil Týc rozruch, když vytvořil obrazy z popela, který údajně patřil zesnulým. Vystavil je v galerii Dvorak Sec Contemporary v Praze.

Čtěte také: Roman Týc vytvořil díla z popela zesnulých