Spolek Pedagogická komora připomíná, že potíže mohou nastat i v technickém zabezpečení učitelů a žáků.

„Většina škol zatím nestačila nakoupit notebooky pro učitele, na které vláda na základě usnesení sněmovny uvolnila 1,3 miliardy korun. Stejně jako na jaře stále není vyřešeno připojení k internetu pro žáky ze sociálně slabých rodin. Školy nemají ani dostatek volných notebooků pro zapůjčení žákům,“ uvádí šéf komory Radek Sárközi.

Restrikce nejvíc dopadají na děti, které se teprve ve škole rozkoukávají, tedy prvňáky. S nimi musejí rodiče zůstat doma a postarat se o náplň jejich „školního“ času. Vyučování pomocí videokonferencí nebo zadávání úloh tady nepřipadá v úvahu. S pomocí pedagogů by měli najít vhodný způsob, jak děti zábavnou formou přimět k získávání nových dovedností.

Podle průzkumu Schola Empirica mezi třemi stovkami kantorů 58 procent z nich uvádí, že najet na výuku na dálku pro ně bylo během jarní vlny epidemie vcelku snadné, byť více času jim zabírala příprava na hodiny.

Konzultace s kolegy

Zajímavým zjištěním je, že 96 procent učitelů alespoň jednou se svými kolegy konzultovalo, jaké nástroje pro online výuku využít.

„Poměrně odlišné regiony jako Kutnohorsko a sídlištní Praha 11 měly velmi podobné výsledky téměř ve všech zkoumaných oblastech. Učitelé se shodují na tom, že školy by měly mít jednotný systém výuky na dálku. Ideální velikost skupiny dětí pro hodinu realizovanou prostřednictvím videokonference je přibližně jedenáct. To by bylo možné dosáhnout rozdělením třídy na menší skupiny, podobně jako při výuce jazyků,“ říká Marek Havrda, spoluzakladatel Schola Empirica, partnera Nadačního fondu Eduzměna.

Učitelé volají také po zpětné vazbě na svůj způsob vedení distanční výuky. Tu by ocenilo 65 procent dotázaných. Vítaná je proto komunikace s rodiči.