Za nejzávažnější důvod k odchodu z politické funkce pokládá veřejnost usvědčení z trestného činu souvisejícího s výkonem funkce. Politik musí v takovém případě odejít podle 94 procent respondentů. I pouhé obvinění z nezákonného jednání v souvislosti s výkonem funkce by mělo představovat konečnou podle 89 procent dotázaných.

Podobný názor mají lidé v případech, kdy trestný čin nesouvisí s výkonem funkce. V případě odsouzení by měl politik odejít podle devíti z deseti lidí. Pouhé obvinění považuje v tomto případě za důvod k odchodu 84 procent účastníků průzkumu.

Neoprávněné používání akademického titulu vidí jako důvod k rezignaci 83 procent respondentů. Tři čtvrtiny lidí si myslí, že stačí, aby byl nějaký politik "spojován s nějakou trestnou činností".

Ministryně obrany Karla Šlechtová navštívila vojáky v Žatci.
Ministryně Šlechtová: Otevřená prověrka firmy v zakázce na radary je problém

Úmyslné lhaní při veřejném vystoupení považuje za důvod k odstoupení 73 procent lidí. Odsouzení v občanském sporu pro pomluvu by mělo znamenat konec kariéry v politice podle 64 procent lidí.

Přibližně šest z deseti dotázaných vidí jako důvod k odstoupení zavinění vážné dopravní nehody, výtržnost v opilosti a situaci, kdy je politik spojován s nevyjasněnými finančními či majetkovými operacemi. Společensky nevhodné chování by mělo znamenat konec v politice podle 55 procent lidí.

Relativně tolerantní je veřejnost k přestupku nesouvisejícímu s výkonem politické funkce. Jako důvod k odchodu takový případ označilo 37 procent dotázaných. Přibližně čtvrtina respondentů by si přála odchod funkcionáře, jehož příbuzný se dopustil úmyslného trestného činu.

Sociální sítě, ilustrační foto
První den GDPR. Porušují ho Google, Facebook, Instagram i WhatsApp

Nejtolerantněji se Češi staví k manželské nevěře politiků. Důvodem k odchodu je podle 22 procent občanů.

Od minulého průzkumu z března 2015 se statisticky významně snížil požadavek na odstoupení politiků v případě důvodů spojených s trestnými činy. Největší pokles byl zaznamenán u důvodů "nevyjasněnost majetkových nebo finančních operací" a "spojení politika s nějakou trestnou činností," uvádí zpráva CVVM.

Průzkum CVVM se konal od 7. do 19. dubna. Na dotazy odpovídalo 1115 respondentů ve věku od 15 let.