Jelikož se průměrná hrubá v Česku v roce 2013 blížila ke 25.000 korunám hrubého, což odpovídá zhruba čistému příjmu kolem 20.000 Kč, všichni respondenti měli nadprůměrný příjem, tedy nad 20.000 korun čistého. Z lidí, jejichž aktuální měsíční příjem je 20 až 25 tisíc čistého, si 44 procent myslí, že jejich příjem je průměrný a dohromady skoro pětina považuje svůj příjem za lehce podprůměrný nebo průměrný. S rostoucím příjmem pak sice ubývá těch, kteří ho považují za průměrný či podprůrměrný, i tak je ale mezi lidmi s čistým příjmem přes 40.000 korun čistého 11 procent těch, kteří takový příjem považují za průměrný.

STEM/MARK to označuje za „zajímavý psychologický fenomén" a ptá se, co za tím může být. „Kde pramení toto zkreslené vnímání? V pouhé neznalosti statistik průměrné mzdy? Nebo snad v lidské tendenci neustále se srovnávat s těmi, kteří jsou na tom lépe než my a zaměřovat se na to, co nám chybí, místo toho, abychom se těšili z toho, co máme?", uvedla agentura

Další její otázka se týkala toho, jaká mají lidé s nadprůměrnými příjmy očekávání a výhled do budoucna. Polovina takových lidí si myslí, že jejich příjem v příštím roce zásadně nezmění svojí výši. Třetina je poměrně optimistická a dává si šance na alespoň nepatrný růst příjmu, pět procent dotázaných to vidí velmi optimisticky a čeká významný nárůst příjmu. Pesimistické vyhlídky má pouze každý desátý z této skupiny obyvatel. „Zdá se tedy, že pozitivní myšlení má u lidí s nadprůměrnými příjmy své místo," uvedli autoři výzkumu.

Průměrná mzda v Česku v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 322 korun na 24.836 Kč hrubého. Zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší, než je celostátní průměr. Medián, který představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, byl podle statistického úřadu 21.331 korun hrubého. Znamená to že polovina hodnot mezd byla nižší než 21.331 korun a druhá polovina vyšší.