„Občanská společnost u nás není paušálně mrtvá, má potenciál být probuzena," říká Ondřej Matějka z Centra občanského vzdělávání. Potíž je v tom, že v Česku existuje poměrně velká skupina lidí, kteří se programově vyhýbají jakýmkoli aktivitám mimo svůj domov.

Zdůvodňují to tím, že stejně nic neovlivní, neboť vše je předem dané. „Těch deset procent zcela pasivních lidí má většinou základní vzdělání, průměrný příjem, jsou bez vyznání, mají málo koníčků, čtou Blesk, zajímá je černá kronika a 34 procent z nich deklaruje, že by nešlo k volbám," vypočítává Jan Krajhanzl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Výjimečný výzkum

Takto detailní pohled „do duše" českého národa je zcela ojedinělý. Výzkum občanské angažovanosti na vzorku 3876 lidí ve věku 15 až 65 let se konal koncem minulého roku 
a veřejnosti ho představili jeho autoři z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Centra občanského vzdělávání Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity.

Výjimečnost tohoto sběru spočívá v tom, že odhaluje nejen to, kam směrujeme svoje úsilí ve volném čase, ale také naše motivace. „Je zřejmé, že českou společnost nerozdělují až tak materiální a platové poměry, jako vnímání sebe sama a vnitřní prožívání spokojenosti s poměry a vlastním postavením," míní Matějka.

Aktivní vs. pasivní lidé

Dělící čára mezi lidmi aktivními a pasivními není tak zřejmá, jak by si laická veřejnost mohla myslet. Neplatí, že nemajetní se o nic nezajímají 
a bohatí do všeho mluví. „Neexistuje ani rovnítko mezi aktivitou a společenskou prospěšností. V dotazníku se nám například objevilo, že plných 54 procent lidí by bylo ochotno nějak vystoupit proti tzv. nepřizpůsobivým jedincům," doplňuje Jan Krajhanzl.

Výzkumníci došli k závěru že nejvíc aktivní lidé se méně dívají na televizi, chtějí získávat obdiv a berou život jako výzvu, věří vládě, Senátu, politickým stranám a neziskovým organizacím. Lidé, kteří se angažují nepoliticky, jsou „pohodáři" motivovaní soucitem, méně se účastní protestů a internetových debat, organizují různá setkání, je mezi nimi 57 procent žen, 19 procent katolíků a mají nejvyšší rodinné příjmy. Jsou hrdí na EU, svoji obec a kraj. Naopak političtí aktivisté se řadí do skupiny „pravdoláskařů", málo času tráví s rodinou, je jim průměrně 38 let a z 63 procent jsou to muži. „Díky propojení našeho výzkumu 
s lifestylovým průzkumem společnosti TNS AISA víme třeba i to, že aktivnější lidé více pijí alkohol, a to drahé značky, příležitostní pomocníci se rádi projíždějí na motorce, sledují sportovní utkání a čtou víkendové noviny, občasní dárci zase nejvíc času tráví 
v práci, pijí méně alkoholu 
a holdují instantní kávě," prozrazuje Jan Krajhanzl.

Sumář údajů

Co si s tím obrovským množstvím dat počít? „Počítáme s jejich využitím v neziskovém sektoru, ale mohou 
z něj čerpat i politické strany 
a vzdělávací instituce," říká Ondřej Matějka. Alena Resl 
z nadace Konrad Adenauer Stiftung, která výzkum finančně podpořila, připomíná, že jeho komerční využití je nepřípustné.

Se sumářem údajů i analýzami, které vznikají na jeho základě, má velké plány Centrum občanského vzdělávání. Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová, která s výzkumníky úzce spolupracuje, upozorňuje, že mnoha lidem chybějí základní znalosti 
o fungování státu či obecních a krajských zastupitelstev. „Těžko se mohou chovat sebevědomě a domáhat se svých práv, když ani nevědí, na koho se mají obracet a kdo je povinen se jejich podněty zabývat," míní.

Ačkoli škola už dávno nepatří mezi hlavní faktory, které ovlivňují postoje mladých lidí, chtějí lidé z občanského vzdělávacího centra začít 
u ní. „Za dva roky si připomeneme sto let od vzniku československé demokracie. Je to ideální příležitost se zamyslet nad tím, jací jsme a budeme občané, jak umíme diskutovat, argumentovat, naslouchat. Zatím se to ale nemáme kde učit. Výuka ve školách je zaměřena hodně znalostně, 
a proto podporujeme vznik žákovských parlamentů a zřízení pozice obsahových a metodických garantů výchovy 
k občanství. Chceme uspořádat pět specifických kampaní
a stejný počet zacílených programů pro dospělé," říká Ondřej Horák z Centra občanského vzdělávání.

Angažovanost v Česku.