Pro zavedení školného se vyslovilo 70 procent ze šesti tisíc pedagogů VŠ. Vyplynulo to z rozsáhlého výzkumu, jehož výsledky včera představili šéf projektu Reforma terciárního vzdělání Jakub Fischer a profesor Petr Matějů. „Většina z nich by uvítala školné především kvůli zvýšení motivace studentů a odpovědnosti učitelů.

Odložené školné si přeje 57 procent VŠ učitelů, přímé 52 procent,“ uvedl Fischer. Výzkumu se však odmítla zúčastnit Univerzita Karlova. „Postoj pana rektora Hampla nás mrzí. Jejich námitku, že kladené otázky byly manipulativní, ale vyvrátila nezávislá expertiza profesora Rabušice z Masarykovy univerzity,“ řekl Matějů.

Místopředseda akademického senátu UK Josef Šlerka ale namítá: „Otázky byly zveřejněny až nyní jako součást závěrečné zprávy. Dříve jsme o ně žádali marně.“ Průzkum, který se financuje z evropských fondů, bude jedním z důležitých podkladů pro vypracování nového vysokoškolského zákona. Jejich příjemce proto potěšilo, že reformu univerzit si přeje 72 procent příslušníků akademické obce.

Vysokoškolští pedagogové jsou také přesvědčeni, že výše prostředků, které získají, se musí daleko víc vázat na kvalitu poskytované výuky. O tom, že současné vysoké školství potřebuje provětrat, svědčí i fakt, že jen 14 procent profesorů je mladších 50 let. Průměrný plat akademických pracovníků je 33 500 korun. Obdobně rozsáhlý výzkum mezi studenty probíhá v těchto týdnech. Jeho výsledky budou známé v listopadu.