V první třídě ji ze školy pravidelně doprovázel tehdy patnáctiletý bratranec. Cestou se vždy smáli. Jednou ji ale chytil za ucho její školní tašky a zatáhl ji do paneláku. „Pamatuju si jen útržky. Vzpomínky se vrátily, když jsem s dcerou vybírala první aktovku do školy,“ říká žena ve spotu společnosti proFem.

Kampaň, zahrnující několik příběhů inspirovaných skutečnými událostmi, upozorňuje na to, že obyčejné předměty připomínají obětem sexualizovaného násilí situace, které jim změnily život. Žena v klipu upozorňuje, že vzpomínky se jí vracejí a má strach o dceru. Svěřuje se, že o násilí nikdy nikomu neřekla.

Co by mohla změnit Istanbulská úmluva? To ukazuje i příběh Lenky:

Domácí násilí. Ilustrační snímek
Manžel ji týral i bil. Pomohla by jí Istanbulská úmluva, soudí někteří odborníci

Není zdaleka sama. Znásilnění totiž policii oznámí jen asi šest procent žen a přibližně stejný počet jich zavítá za psychoterapeutem či právníkem. „Třicet procent znásilněných žen se svěří blízkým a více než padesát procent to neřeší nijak,“ doplnila Eva Michálková ze zmíněné obecně prospěšné společnosti.

Důvody jsou podle ní různé – bojí se, že jim nikdo nebude věřit, že se bez partnera neuživí či co na to řeknou kolegové v práci. Znásilnění však podle odbornic představuje pouze zlomek sexualizovaného násilí, které má různé podoby. Spadají pod něj jak kupříkladu nevyžádané dotyky na intimních místech, tak třeba i šmírování na toaletě.

V číslech

• 58 % žen v průběhu života zažilo sexualizované násilí (u dívek do 15 let je to 22 %)

• 20 % žen zažilo znásilnění

• 76 % žen, které byly znásilněné, čelí či čelily psychickým, fyzickým či jiným zdravotním následkům (u dívek do 15 let je to 93 %)

• 90 % obětí a přeživších znásilnění znalo pachatele (i když ne nutně jeho jméno), z 51 % to byl jejich partner či manžel

• Dopady znásilnění (do 15 let): psychické následky (78 %), chronická onemocnění (62 %), sociální následky (58 %), následky na reprodukční zdraví (33 %), život ohrožující následky (28 %), fyzická zranění (8 %)

• Dopady znásilnění (v průběhu života): psychické následky (62 %), sociální následky (44 %), chronická onemocnění (39 %), následky na reprodukční zdraví (20 %), život ohrožující následky (12 %), fyzická zranění (5 %)

Zdroj: proFem, MindBridge Consulting

Asi třicítku obdobných situací zahrnul aktuální výzkum, který organizace proFem uskutečnila ve spolupráci s agenturou MindBridge Consulting. Výzkumníci se na ně tázali více než pěti tisíc žen ve věku 18 až 65 let napříč republikou. „Je to významný počet, některé výzkumy mívají kolem tisícovky respondentů,“ zdůraznil ředitel výzkumu Tomáš Kravka.

Legislativní změny

Zjistili, že více než 120 tisíc žen ročně vyhledá kvůli sexualizovanému násilí léčbu. Z veřejného pojištění je na ni vynaloženo 2,3 miliardy korun. „Přestože utrpení a bolest obětí nelze vyčíslit, jde o důležitý ukazatel toho, o jak závažný a rozsáhlý problém jde,“ podotkla ředitelka proFem Jitka Poláková.

Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je důležité posilovat dostupnost služeb pro oběti i programy pro násilníky, aby se naučili zvládat vztek či stres. A také to, aby se s prevencí násilí seznamovaly děti ve školách.

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se možná změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk:

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se možná změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Předpokládá to vládní novela.
Poslanci podpořili změnu definice znásilnění. Základem bude nesouhlas

Pomoci má i nová legislativa. „Jsem ráda, že je shoda na redefinici znásilnění,“ řekla. Podle návrhu novely trestního zákoníku bude znásilnění to, když člověk nebude respektovat, že druhý slovem či gestem intimní styk odmítne.

Zdroj: DeníkJak zmocněnkyně dodala, vláda chystá i další změny. Kupříkladu i prodloužení doby z deseti na čtrnáct dnů, kdy policie může vykázat násilníka z domova, aby oběť měla dostatek času akutní situaci řešit. „Policisté mu budou muset i zabavit střelnou zbraň,“ dodala.

Za důležité považuje i nové projednání Istanbulské úmluvy, kterou nedávno neschválil Senát. S výsledky výzkumu seznámí zástupce ministerstev financí či zdravotnictví.

Národní linka pro sexuální a genderové zdraví

+420 314 004 002

Pondělí, středa, pátek: 15-20 hodin

Úterý, čtvrtek: 8-16 hodin

Bližší informace: sexhelplinka.cz

Linku provozuje Národní ústav duševního zdraví.