Kvalita vzdělání se dostala na první stránky volebních programů. Vzhledem k tomu, že bez většího objemu finančních prostředků do školství jako celku i do peněženek učitelů se nikam nepohneme, hovoří politici unisono o vyšších příjmech pedagogů.

Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) v aktuální srovnávací studii píše: „Oproti minulosti většina politických stran jasně deklaruje, že učitelské platy je třeba výrazně zvýšit, a navýšení platů dokonce vyčísluje. O nákladech a zdrojích se v nich však nehovoří.“

Většina programů slibuje růst platů o 18 až 20 procent, ANO chce zvednout kantorské platy o 50 procent, takže v roce 2021 by se dostaly na 150 procent průměrných mezd. Andrej Babiš tento plán vyčíslil na 30 miliard korun. Sociální demokraté a lidovci, kteří mluví o 130 procentech, chtějí zvyšování rozložit do čtyř let

DESÍTKY MILIARD NAVÍC

Podle materiálu IDEA se spodní odhad nákladů na desetiprocentní zvýšení učitelských platů pohybuje kolem 6,7 miliardy korun, což ovšem nezahrnuje ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky. I nejnižší sliby by vyšly na 18 miliard ročně. Žádná ze stran neuvažuje, že by se peníze daly najít uvnitř vzdělávacího systému, třeba cestou optimalizace sítě škol, snížením vzdělávací zátěže, zvýšením průměrného počtu žáků na učitele nebo zkrácením délky devítileté školní docházky. Piráti a Zelení zmiňují potřebu výrazně zvýšit výdaje na školství jako podíl na HDP, TOP 09 chce do regionálního školství přidat 30 miliard korun.

Důvodem aktivní stranické péče o školskou kapitolu je rapidní pokles zájmu mladých lidí o pedagogickou dráhu. Daniel Münich shrnul ve své práci příčiny tohoto stavu:

„Učitelské platy v základním školství v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců dosahují v Česku 56 procent, zatímco průměr zemí EU i OECD se pohybuje kolem 86 procent. V poměru k průměrné mzdě v národním hospodářství se v současnosti pohybují na obdobné úrovni jako v roce 1995, tedy mezi 105 a 110 procenty.“

UČITELÉ NA CHVOSTU

Například loni mělo 85 procent vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců soukromého a veřejného sektoru ve věku mezi 30 a 49 roky plat vyšší, než byl střední plat stejně starých učitelů základních škol.

Z toho pak plyne závěr, že zájem o vysokoškolskou přípravu na učitelskou profesi z řad intelektuálně nadprůměrně disponovaných uchazečů je nízký. „Mnoho nadaných mladých absolventů ani do učitelské profese nenastoupí a hodně jich z profese záhy odchází za lepším výdělkem a lepším kariérním výhledem,“ uvádí Münich.

Svoji studii uzavírá vzkazem politikům: „Sliby jednorázových zvýšení učitelských platů v horizontu příštích několika měsíců a bez dlouhodobého výhledu mají na kvalitu vzdělávání efekt blízký nule. Věrohodnost společenského závazku by výrazně posílilo například navázání průměrných učitelských platů na platovou úroveň vhodně definované srovnávací skupiny.“