Z Německa se jeden proud hnal přes Žitavu a Hrádek nad Nisou k Liberci. Další proud vjel do republiky v oblasti Rumburku a směřoval na Cvikov. Silný proud přes Hřensko jel na Děčín a Ústí n. L., Litoměřice, Terezín a na Prahu.

21. srpen 1968 v Krupce.Z Cínovce kolony směřovaly na Teplice a další proud na Bílinu a Louny, část tanků jela na Lovosice a Litoměřice. Další tanky jely z Hory sv. Kateřiny na Most. Z Vejprt směřovaly kolony tanků na Klášterec n. Ohří.

V 6.30 hod. hlavní invazní jednotky již vstoupily do oblasti Prahy Ruzyně.

PRVNÍ MRTVÝ 

Podle ústeckého archiváře Vladimíra Kaisera se stal první obětí okupace v ČSSR osmadvacetiletý Petr Fridrich.

Byl smrtelně zraněn kolem půlnoci z 20. na 21. srpna. Jeho zranění bylo nahlášeno na Obvodní oddělení Veřejné bezpečnosti v Ústí lékařem ve 3.40 hod. dne 21. srpna. 1968.

Fridrich opouštěl za doprovodu dívky o půl dvanácté v noci ústeckou restauraci Budvarku. Šli na tramvaj. U stanice Pošta viděli projíždět ulicí tanky a nákladní auta. Nastoupili do tramvaje a jeli do Předlic. Když dojeli na konečnou k vozovně, dál šli pěšky silnicí směrem do Chabařovic.

U restaurace Lednice v Předlicích šli po silnici a tehdy proti nim začali přijíždět další tanky a auta. Fridrich poznal, že se jedná o sovětskou armádu. Začal jim nadávat a mávat rukama. Vběhl do středu vozovky a snažil se zastavit tanky. První tank se před ním zastavil. Potom šel Fridrich stranou na kraj vozovky. Vše viděl místní muž z Předlic. Díval se z okna bytu ze vzdálenosti asi 100 metrů.

Když Fridrich ustoupil z vozovky a tanky se daly opět do pohybu, na dlažbě se tankové pásy smekaly. Tanky doslova jezdily ze strany na stranu. Fridrich stál na kraji vozovky. Podle svědka třetí tank dostal na dlažbě smyk a pás tanku zachytil Fridricha. Ten byl vyzvednut do výšky a dopadl mimo vozovku.

LIBERECKÝ MASAKR

Zhruba ve 2.00 hod. ráno začaly projíždět Libercem první tankové kolony směrem na Turnov.

Od 3.00 hod. se v nepravidelných intervalech ozývaly výstřely z kulometů a samopalů. Byli první ranění a mrtví.

Dopoledne najel jeden z tanků do podloubí na náměstí Dr. E. Beneše poblíž radnice. Po zasypání tanku troskami domu zahájili hysteričtí sovětští vojáci střelbu do našich občanů. Došlo k poškozením tří sanitních vozů couvajícím tankem.

Musela přijet vojenská sanitka s armádním lékařem. Po nárazu tanku č. 314 do podloubí se zhroutila část podloubí a pod zdivem zůstal Miroslav Čížek (1945). Byl také zasypán Vincenc Březina (1901), který zemřel na následky zranění 12. září 1968.

Situace na ostří nože

Okupační jednotky přijížděly do Československa 21. srpna 1968 s tím, že zde probíhá jakási kontrarevoluce. Vojáci mohli očekávat to nejhorší. Byli vystrašení a důstojníci byli infikováni štábní variantou motivace k boji proti údajnému kontrarevolučnímu nepříteli.

BLOKÁDY A VÝHRŮŽKY

Projevovalo se to i ve válečnické hysterii. V 0.45 hod. již projížděly okupační jednotky Teplicemi a v 1.30 hod. zablokovaly československé tankisty v Žatci v jejich kasárnách.

21. srpen 1968 v Krupce.O půl čtvrté ráno vtrhl na žatecké letiště jeden sovětský tankový prapor a přijel i letištní personál. Dopoledne přistálo 12 sovětských stíhaček Mig-21. Mezi československými a sovětskými vojáky bylo značné napětí.

Když po 21. hodině přišel za našim velitelem 3. sboru protivzdušné obrany státu velitel sovětské divize s požadavkem na doplnění pohonných hmot, byl odmítnut.

Již ve 0.45 hod. projížděly sovětské kolony přes Litoměřice na Prahu. Před 3. hodinou zablokovali Sověti litoměřickou posádku a v 6.55 hod. okupanti obklíčili velitelství 51. ženijní brigády. Jakýsi major Ušakov se prohlásil velitelem města.

Do 9. hod. byla okupována telefonní ústředna a ještě muniční sklady. Okupanti též pod pohrůžkou zbraní obsadili sklad munice v Trávčicích Nučničkách a odzbrojili československou posádku.

MUSELI USTOUPIT

Sověti ale neměli vždy úspěch. Neúspěšně se pokusili odzbrojit řadu posádek a skladů na Litoměřicku.

Velitel československé 51. ženijní brigády zavolal nadřízeným a potom majoru Ušakovi sdělil, že má ihned zavolat armádnímu generálovi Pavlovskému.

Po telefonátu sovětští důstojníci nechali stáhnout jednotky z Litoměřic ven k Žalhosticím.

Okupační jednotky 11. gardové armády jely též z oblasti Zhořelce přes Rumburk. Jely na Českou Lípu, z části i směrem na Mimoň a také na Liberec a Turnov.

Na letišti u Mimoně po obsazení okolí sovětskými vojáky přistávaly ráno kolem 4. hodiny transportní letouny An-12 s výsadkem a za nimi stíhačky Mig-21 a vrtulníky Mi-6.