Večer se jim v hlavě honí myšlenky a nemohou usnout, v noci se probouzí s nočními můrami. Ve škole jsou pak unavení a nesoustředí se. Cítí dlouhotrvající smutek, od něhož jim nic nepomáhá, vztek či intenzivní úzkost. Straní se proto kolektivu, uzavírají se do sebe a neřeší své problémy. Tak Klára Slezáková z organizace Nevypusť duši popisuje pocity teenagerů, kteří procházejí složitým obdobím.

„Nemusí to hned znamenat, že má člověk duševní onemocnění. V takových chvílích je dobré se více opečovávat a zaměřit se na psychohygienu,“ uvedla. To znamená mít dostatek spánku, čerstvého vzduchu a vyvážené stravy, věnovat se oblíbené fyzické aktivitě, přátelům, udělat si čas na své myšlenky a pocity. Slezáková k tomu doporučuje nebát se svěřit svým blízkým, případně vyhledat pomoc odborníků přes krizové linky, takzvané linky bezpečí.

Důležité je dbát na prevenci a ve škole vytvářet bezpečné a vlídné prostředí, říká psychoterapeut Michal Kolář. Přečtěte si rozhovor Deníku:

Šikana vzniká ve třídě postupně. Nejvíce zranitelní a odlišní se ocitají na okraji skupiny, zažívají ponižování. Deník přináší rozhovor, který by si měl přečíst každý rodič i učitel
Školní agresoři nebývají psychopati, ale normální děti, říká odborník na šikanu

Odborníci na dětské duševní zdraví také nabádají pedagogy, aby si všímali, v jakém psychickém rozpoložení se dítě nachází. Jelikož ho vidí každý den, mohou jeho trable včas zachytit. Navíc žák s duševními problémy se toho stejně moc nenaučí. Jenže na to prý ještě příliš pedagogů neslyší a řeší pouze výuku.

Krizové linky

  • Linka bezpečí (pro děti a studenty do 26 let): 116 111
  • Linka první psychické pomoci (pro dospělé): 116 123
  • Linka pro rodinu a školu: 116 000

V Čelákovicích chodí do školy rádi

Existují ale i školy, které dbají na prevenci, mají podpůrný tým a vytvářejí bezpečné prostředí. Jednu z nich najdeme ve středočeském městě Čelákovice. Dětem, rodičům i učitelům jsou tu k dispozici dvě výchovné poradkyně, metodička prevence, sociální pedagožka či kariérová poradkyně. „Sestavit tento tým byla první věc, kterou jsem udělal po nástupu do funkce, prozradil Deníku ředitel ZŠ Kostelní Jiří Kyliánek. Na pozice nechal vyškolit učitelky, které o ně měly zájem. Do školy pravidelně dojíždí externí psycholožka, žáci mají k dispozici také online schránku důvěry a takzvaný whistleblowingový kanál na oznámení.

Jiří Kyliánek, ředitel ZŠ Kostelní v ČelákovicíchJiří Kyliánek, ředitel ZŠ Kostelní v ČelákovicíchZdroj: se svolením ZŠ Kostelní, Čelákovice

„Ten ale je prázdný, stížností řešíme minimálně, vše se podaří zvládnout v zárodku. Děti vědí, že pro ně máme kdykoliv dveře otevřené a že cokoliv by se dělo, ať ve škole nebo v rodině, mohou přijít za námi a okamžitě to řešit. Chodí hodně, nebojí se,“ popsal Kyliánek. K dobrým vztahům ve třídách přispívají i etické či stmelovací dílny a preventivní programy. Ředitel dbá i na osobní pohodu učitelů, ti každé září vyjíždějí na hrazený víkendový pobyt, v němž spojí vzdělávání s relaxací.

Stále více školáků má psychické problémy. Někdy to vyústí v sebepoškozování:

Stále více školáků má psychické problémy. Někdy to vyústí v sebepoškozování. Ilustrační snímek
Pořežou se a na chvíli se zbaví stresu. Školáci se stále častěji sebepoškozují

Na dotaz, zda takový systém může fungovat na většině škol, uvedl, že na těch větších s více učiteli ano. Důležitá je i spolupráce se zřizovatelem. „Máme štěstí, že město Čelákovice je našemu stylu nakloněno a finančně nás podporuje,“ sdělil ředitel.

Vytvořit školu, kam chodí žáci rádi, stálo úsilí, ale vyplatilo se to. „Mám daleko více času na své ředitelské věci, protože mi sem nechodí nespokojení rodiče, nemusím se zabývat stížnostmi. Prevence je vždycky lepší a levnější. Děti jsou spokojené a dobře se učí, učitelé vidí, že to má smysl, a jsou tomu pak otevření. Spokojení jsme ve výsledku všichni,“ shrnul Kyliánek.

Týmy duševního zdraví se zatím testují

Ministerstvo školství uvažuje o podobných týmech ve školách po celé republice. Pomáhá mu k tomu pilotní projekt Nadačního fondu Eduzměna a organizace Society for All. Před dvěma lety vybudovaly Týmy duševního zdraví v Kutné Hoře a Zruči nad Sázavou, složené ze sociálního pracovníka, speciálního pedagoga, zdravotní sestry, dětského psychologa a psychiatra. Ty děhem dvou let řešily stovky případů, které se díky dostupné pomoci podchytily hned na začátku. „Je to stejné jako v medicíně. Když problém řešíte v počátečním stádiu, negativní jevy se tolik nerozjedou,“ popsal sociální pracovník kutnohorského týmu Miloš Březina.

Děti se do jejich péče dostanou do dvou týdnů. Často postačí i jednorázová konzultace. Někdy absolvují terapeutické sezení s rodiči a poradí, jak pozměnit vztahy a komunikaci, popřípadě konzultují problém s učitelem. Pouze výjimečně je potřeba využít vyšetření u dětského psychiatra. „Jdeme po příčinách problémů. Kolikrát pramení už z raného dětství, ale projeví se až ve škole, kde je dítě vystaveno stresu,“ vysvětlil Březina.

Dvě třetiny českých učitelů zažívají chronický stres, další pětinu už postihl syndrom vyhoření:

Psychika učitelů dostává zabrat.
Čeští učitelé jsou vyhořelí a ve stresu. Pomohla by jim péče o duši

Nejčastěji řeší úzkosti. Děti se jim svěřují, že kvůli nim nedokážou jít do školy, necítí se dobře v kolektivu, nezvládají tlak rodiny a učitelů. Právě tyto problémy generace rodičů leckdy neuznává a namítá, že s nimi se také nikdo „nemazal“ a byli vedeni k tomu, aby nenaříkali.

„To je úplný nesmysl. Přesně tihle rodiče pak končí u nás. Kvůli této výchově nemají vztah sami k sobě, neumí fungovat s okolím, sami mají trauma a přenášejí ho na děti,“ reagoval Březina. Na současné mládeži naopak oceňuje, že se nebojí hovořit o svých pocitech a stará se o své duševní zdraví. „Je to stejné, jako kdyby člověk přecházel angínu s tím, že ve středověku na ni také žádné léky nebyly,“ konstatoval.

Týden pro wellbeing ve škole (13.-20. února 2024)

Šedesátka organizací se postavila za myšlenku, že wellbeing, tedy osobní pohoda, není jen příjemná nadstavba vzdělávání. Ale že jde o zásadní princip, bez nějž nelze dosáhnout významného zlepšení v duševním zdraví ani ve vzdělávacích výsledcích. Během sedmi dní plných workshopů, online i offline seminářů, vzdělávacích kampaní, happeningů a školních projektů chtějí ukázat, že jde vytvořit školy, kde se všichni cítí dobře a naplno rozvíjí svůj potenciál.

Týden pro wellbeing ve škole koordinuje Partnerství pro vzdělávání 2030+. Mediální partnerem je Deník.cz.