Podle odhadů jsou v populaci dvě až tři procenta velmi nadaných lidí. Jen na základních školách by tak podle Broulíka teoreticky mělo být na 20.000 takových dětí, na středních pak 13.000. "Identifikujeme tak setinu toho potenciálu," upozornil ale s tím, že například individuální vzdělávací plán má jen necelá tisícovka žáků. V drtivé většině případů pak prý jde o výjimečné sportovce nebo umělce, dětem s rozumovým nadáním taková péče věnována není.

Hlavním důvodem je podle odborníka neexistující systém identifikace těchto dětí, propadávají jím prý hlavně dívky. Pedagogicko-psychologické poradny jsou totiž přeplněné školáky s nejrůznějšími poruchami, a na bezproblémové děti se tak pozornost už nedostane.

Navíc kantoři prý často nevědí, jak s malými génii pracovat, a nemají se ani kde poradit.
Učitelé, jejichž žáci bodují v nejrůznějších soutěžích a olympiádách pod záštitou ministerstva školství, mohou získat za svou práci finanční odměnu v rámci takzvaného programu excelence. Ministerstvo ho pilotně spustilo v minulém školním roce, kdy mezi 300 škol rozdělilo na 20 milionů korun. Podle Michala Urbana z odboru pro mládež letos program rozšířili na stovku soutěží a přehlídek zaměřených hlavně na technické a přírodovědné obory.

Podle Broulíka by ale měla být mimořádně nadaným věnována obdobná péče jako třeba handicapovaným. Školy by prý měly na děti, které budou mít potvrzené výjimečné nadání, dostávat od státu víc peněz. Zapojit by se prý mohly i firmy, které stojí o vysoce kvalifikované zaměstnance.

Propracovaný systém podpory nadaných mají třeba v Jihomoravském kraji. Tamní Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu nabízí studentům, kteří vymyslí v rámci středoškolské odborné činnosti mimořádný projekt, stipendia na nákup pomůcek. Děti, které jsou všestranně nadané, pak mohou dostávat příspěvek až 30.000 korun ročně, pokud zůstanou na střední a vysoké škole v Jihomoravském kraji. Šikovné děti se také mohou dostat na zajímavé exkurze na vědecká pracoviště a rozmyslet si, jakému oboru by se chtěly věnovat.