„Na Mapě republiky se sníh v Krkonoších drží nejdéle. Lokalita má přitom poměrně nízkou nadmořskou výšku 1450 metrů, takže jde i o místo výjimečné v celé střední Evropě," řekl Zdeněk Široký ze Správy Krkonošského národního parku. Mocné vrstvy sněhu na závětrné jižní úbočí hory ukládají severní a severozápadní větry. „Zbylý sníh je mokrý a špinavý, na okrajích je zledovatělý. Vrstvy jsou dost utužené," řekl Široký.

Pravidelná měření lokality dělají správci parku s pomocí GPS od roku 1999. Do lokality však obvykle mohou vstoupit až v březnu, když poleví lavinové nebezpečí na Studniční hoře.

Nejsilnější vrstva zatím byla naměřena v zimě 1999/2000, a to téměř 16 metrů. Letos byla zima na sníh velmi chudá, takže vrstva byla silná necelých šest metrů. „Letos tak sníh z Mapy republiky odtaje již v červnu, zatímco v zimách bohatších na sníh se udrží do července až začátku srpna," řekl Široký. V minulých letech touto dobou na Mapě republiky ležely až dva metry sněhu a rozloha byla kolem hektaru.

Sněhové pole má jméno podle toho, že když sníh odtává, postupně vytvoří tvar odpovídající prvorepublikovému Československu. Nejprve z něj odtaje Podkarpatská Rus, pak Slovensko, Morava a Slezsko. Letos se kvůli slabému sněžení Mapa republiky ani v celé kráse neukázala, zřetelně byly vidět jen Čechy a kus Moravy. Aktuální zbytek sněhu se dá podle Širokého označit za střední Čechy.

(čtk, njt)