V prvním kole volby místopředsedů ČSSD dostal ze zvolených kandidátů nejvíce hlasů starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda, a to 392. Ministryně práce Jana Maláčová získala o dva hlasy méně, poslance Ondřeje Veselého volilo 313 delegátů stranického sjezdu a ministra zahraničí Tomáše Petříčka 256 delegátů. Celkem jich k volbě přišlo 472.  

O poslední volné křeslo řadového místopředsedy se v druhém kole tajné volby utkali místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel a Lucie Orgoníková, někdejší mluvčí ČSSD i vlády a současná zastupitelka Příbyslavi. Zatímco Hanzel v prvním kole dostal 225 hlasů, Orgoníková 184. Ve druhém kole nedostal ani jeden z kandidátů potřebný počet hlasů. Nové stanovy ČSSD uvádějí, že v některých případech může volbu místopředsedy následně provést stranické předsednictvo.

„Jsem rád, že jsme si potvrdili, že ČSSD si prošla nejhorším obdobím od roku 1989. Máme to nejhorší za sebou,” uzavřel následně 41. sjezd strany podle serveru Novinky.cz její staronový předseda Jan Hamáček.

Stranu i nadále povede Hamáček

Z původního vedení voleného sjezdem zůstali v čele ČSSD jen předseda Jan Hamáček a dosavadní řadový místopředseda Roman Onderka, který se v pátek stal statutárním místopředsedou. Znovu už nekandidovali dosavadní místopředsedové Jaroslav Foldyna, Martin Netolický a Jana Fialová a o funkci se neucházel ani Jiří Zimola, který se pozice prvního místopředsedy sociální demokracie vzdal už loni na podzim. Jedno místopředsednické křeslo zůstalo po loňském mimořádném sjezdu neobsazené.

Ministr zahraničí Petříček v minulých dnech uvedl, že pokud na sjezdu neuspěje se svou kandidaturou na místopředsedu, zváží setrvání v ministerské funkci. Později svá slova mírnil. Staronový předseda ČSSD Hamáček navíc již v pátek zopakoval, že volba místopředsedů nebude mít vliv na možné změny ve vládě.

"Není vhodné spojovat osud stranické funkce s osudem vládní funkce. Ať ministři budou, či nebudou zvoleni, stále platí, co jsem říkal, že s prací našich ministrů jsem spokojen a žádné změny nechystám," zdůraznil. Petříčka kritizuje prezident Miloš Zeman.

Pružnější rozhodování

Nové stanovy mají ČSSD umožnit podle autorů pružnější rozhodování. Nejsou v nich už kvóty pro zastoupení žen na kandidátních listinách do některých voleb a v nejužším stranickém vedení nebude muset být aspoň jedna žena. Podle nových stanov také zanikne ústřední výkonný výbor, což je nyní nejvyšší stranický orgán mezi sjezdy. Nahradí jej nová podoba předsednictva.

To bude početnější než dnes, ale bude mít zhruba třetinový počet členů ve srovnání s dosavadním výkonným výborem. Zhruba 60 členů předsednictva nominují krajské konference, sejít se mají do konce března.

Delegáti na závěr sjezdu jednoznačně schválili stranický manifest, ve kterém se ČSSD mimo jiné vymezila vůči "hnutím na jedno použití" a "politickým šmejdům". ČSSD také uvedla, že "demokracii začíná vytlačovat oligarchie" a sociální demokracie tomu musí zabránit. V manifestu je mj. i to, že ČSSD hodlá prosazovat zkrácení pracovní doby při zachování mzdy a podporuje zvyšování podílů občanů na rozhodování.

Ve sjezdové debatě obecně zaznívalo vymezování vůči hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, byť je s ním ČSSD ve vládě. Hamáček zopakoval, že ANO zatím společný vládní program plní, pohrozil ale možným odchodem z kabinetu, pokud by se Babišovo hnutí sbližovalo s pravicí.

Příklon k neomarxismu

Nejsilnější kritiku na sjezdu veřejně přednesl Foldyna. Podle něj strana zapomněla na tradiční voliče a zamířila k neomarxismu. Do politiky ČSSD z dob Bohuslava Sobotky se opřel i bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek, podle něj jen účast ve vládě s ANO sociální demokracii voliče nezajistí.

Sociální demokracie propadla v minulých sněmovních volbách a neuspěla ani v loňských obecních a senátních volbách. Současné průzkumy jí přisuzují zhruba pět až 12 procent hlasů. Hamáček soudí, že sociální demokracie si nejhorším obdobím od roku 1989 už prošla. O možnosti návratu k lepším výsledkům, jak je pamatoval, mluvil i Zeman.