Podle jejich zjištění si naprostá většina rodičů, jejichž potomci navštěvují praktické (dříve zvláštní) školy přeje, aby zůstali tam, kde jsou. „Máme zde asi padesát dětí s lehkým a šestatřicet se středním až těžkým mentálním postižením. Z reakcí rodičů vyplynulo, že s přeřazením dětí do běžných základních škol nesouhlasí," sdělil ředitel Mateřské a Základní školy Za Humny 
v Kyjově Petr Petráš. Podobnou zkušenost má i ředitelka ZŠ Palackého v Brně Slavomíra Marešová: „Téměř třicet rodičů dostalo na výběr, jestli chtějí, aby jejich děti přestoupily na běžnou základní školu. Všichni řekli, že si to nedovedou představit. Většina z nich totiž přišla ze základních škol a mají s nimi špatné zkušenosti. Ani samotné děti tam nechtějí." Ve speciálním zařízení v Hradci Králové by se přesun mohl teoreticky dotknout 112 žáků. Jeho ředitel Pavel Svoboda doslova uvedl: „Reakce místních rodičů na chystanou inkluzi? Zděšené. Nevím ani o jednom, který by o přesunu svého dítěte uvažoval."

Ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD) působí novela školského zákona, kterou prosadil její předchůdce Marcel Chládek, hluboké vrásky. Paragraf, jenž zaručuje všem dětem s určitým typem zdravotního handicapu (například lehké mentální postižení, některé druhy autismu) nárok na vzdělání v běžné základní škole včetně příslušných podpůrných opatření, byl reakcí na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj bylo v ČR několik romských žáků neoprávněně zařazeno do tehdejších zvláštních škol. Stát dostal povinnost to napravit.

Hejtmani žádají odklad 

Valachová, která novelu sice zdědila, avšak s jejím obsahem se ztotožňuje, má nelehký úkol. Norma totiž vejde 
v účinnost v září, měsíc a půl před krajskými volbami. Sociálnědemokratičtí hejtmani, kteří své posty obhajují, znají protiinkluzivní náladu mezi učiteli i rodiči. Proto vyzývají ministryni, aby spuštění reformy odložila. „Začleňování žáků ze speciálních škol do běžné výuky vidím jako velmi problematické. Povede především ke zhoršení studijních podmínek pro zdravé žáky, jelikož bude nutné celou výuku částečně přizpůsobit právě mentálně postiženým dětem," řekl před krajskými zastupiteli pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD).

Náměstek ministryně školství Stanislav Štech zklidňuje vášně a zdůrazňuje, že jde 
o hrubé nepochopení záměru novely: „Pojetí inkluzivního vzdělávání obsažené ve vyhlášce číslo 27/2016 a připravených následných vyhláškách, v upraveném rámcově vzdělávacím programu a doprovodných metodických materiálech není plošné, nařizující a povinné pro všechny žáky ve speciálním školství, není nárazové a nesnižuje škálu možností, jak dítě se speciálními potřebami vzdělávat, a není ani bez dostatečného finančního zajištění. Opak je pravdou." Ministryně se může opřít nejen o půl miliardy korun, kterou má na inkluzi připravenou na letošní rok, ale také o veřejné mínění jako celek. Většina Čechů – 57 procent – totiž považuje společné vzdělávání za správnou cestu. Potvrdil to loňský výzkum agentury IPSOS.

Učitelům chybějí především metodické podklady, pomůcky a peníze na asistenty. Všeho se jim ale podle ministerstva dostane. Dokončili zde napjatě očekávanou prováděcí vyhlášku, k dispozici je harmonogram kroků ke společnému vzdělávání a odpovědi pro rodiče. Začátkem týdne vyjde Průvodce ředitele společným vzděláváním.

„Účinnost novely školského zákona od 1. září 2016 nepředstavuje žádnou revoluci, naopak změny budou mít postupný náběh. Právě proto jezdíme do regionů, hovoříme s pedagogy, řediteli, zástupci krajů. Hlavní přínos novely spočívá v tom, že přinese do školství více finančních prostředků a jasně propojí potřeby dítěte, školy i finance na jejich zajištění," uvedla Kateřina Valachová.

CO SE REÁLNĚ MĚNÍ

Jediná změna nastane u žáků 
s lehkým mentálním postižením, u kterých se rozšiřují možnosti jejich vzdělávání. Tito žáci budou moci být nově vzděláváni:
a) v běžné ZŠ s využitím podpůrných opatření, pokud to podmínky jejich zdravotního stavu umožní, nebo
b) v běžné základní škole ve třídě podle §16 odst. 9, nebo
c) ve škole (dříve praktické) dnes základní, podle §16 odst. 9.

Žáci, kteří se dosud vzdělávají podle tzv. přílohy RVZ ZV na druhém stupni základní školy, dokončí svoje vzdělávání podle této přílohy, její platnost bude trvat do 1. 9. 2020.

Žáci na 1. stupni ZŠ se budou vzdělávat podle upraveného RVP ZV, ať už v běžné škole nebo ve třídě či škole podle par. 16, odst.
Do 1. 9. 2018 je vyhláškou prodloužen čas na rediagnostiku žáků se zdravotním postižením (včetně LMP).
Zdroj: MŠMT