Ve skutečnosti jde v Evropě jen o sotva měřitelné jednotlivé částice unášené prouděním vzdušných mas, v České republice dosud nebyly změřeny, reagovala ve středu Drábová na informace související s únikem radioaktivity z elektrárny, která byla poškozena předminulý týden při silném zemětřesení a ničivém cunami.

Například německá agentura DPA s odvoláním na německý úřad pro životní prostředí sdělila, že radioaktivní prach z poškozené elektrárny má dnes dorazit nad střední Evropu. Obyvatele ale neohrozí, protože úroveň radiace bude velmi nízká, uvedla DPA. Český hydrometeorologický ústav neočekává, že by se radioaktivní částice dostaly nad Česko.

„V našich zařízeních, která měří aktivitu ve vzdušném aerosolu, budeme muset odebírat tu vzdušninu velmi dlouho, abychom vůbec něco naměřili,“ řekla Drábová ČTK. Radiační monitorovací síť funguje 24 hodin denně od havárie v jaderné elektrárně v Černobylu na Ukrajině v roce 1986. Síť spolupracuje s meteorology, kteří umějí předpovědět, kdy a odkud se do střední Evropy vzduch, který ponese radioaktivní části, může dostat. Po havárii v Japonsku zatím ale monitorovací síť nic nenaměřila, dodala a odkála na Státní ústav radiační ochrany, který se zabývá vědeckým výzkumem radiace (http://www.suro.cz/cz/rms/svz).

Prach nad Evropou

Radioaktivní částice se v posledních dnech šířily od Fukušimy na východ, tedy nad Tichý oceán. Nepatrné a zdraví neohrožující množství radioaktivních prvků bylo naměřeno v monitorovacích stanicích napříč Pacifikem, v Severní Americe a na Islandu. Neškodný radioaktivní prach má ve středu dorazit nad střední Evropu, ale Český hydrometeorologický ústav neočekává, že by se radioaktivní částice dostaly nad Českou republiku.

Ani černobylská havárie podle Drábové Evropu ve vzdálenosti větší než 300 kilometrů neohrozila. „Francouzi říkají, že jde nyní o tisíckrát až desettisíckrát menší vzrůst radioaktivity než při výbuchu jaderného zařízení v Černobylu. A my s tím souhlasíme,“ zdůraznila.

Drábová srovnala havárii japonské jaderné elektrárny po zemětřesení a vlně cunami, kdy došlo k úniku radioaktivity, se zkouškami jaderných zbraní, které se dělaly v Tichém oceánu. „Já myslím, že tehdy bylo zamoření větší,“ uvedla. Přesto podle ní ani u jaderných zkoušek nešlo o ohrožení.

Bohužel se podle Drábové stále nedaří vysvětlit, že „měřitelné“ neznamená „nebezpečné“. Aby nějaké nebezpečí hrozilo, muselo by jít o hodnoty větší milionkrát, možná i víckrát, odhadla. Značná část populace podle Drábové sleduje bulvární média, které prý používají zavádějící výrazy jako například „radioaktivní mrak“. „Tyto výrazy, ty prostě tam prodávají. Je to jejich živobytí, já tomu rozumím, ale v téhle situaci to nepomáhá,“ uzavřela.

Čtěte také: V elektrárně Fukušima opět vzrostla radiace