Stalo se vlastně v pondělí 
v Českém Krumlově, kde Schwarzenberg svůj úmysl oznámil, něco podstatného? Starý muž, jemuž neslouží sluch, 
realisticky zhodnotil své možnosti a odchází. Štafetu po něm logicky přebírá jeho první místopředseda. Jenže tak jednoduché to není. Odchodu své ikony se topkaři bojí, a proto chtějí Karla ještě poslat na pár piv s voliči. Osmdesátiletý Schwarzenberg proto povede pražskou kandidátku TOP 09 ve sněmovních volbách. Uvěří ovšem této příliš okaté návnadě voliči?

Miroslav Kalousek je nepřehlédnutelný politik, pohříchu ale marně hledám ve svém okolí člověka, který by kvůli němu dal hlas TOP 09. Jeho problém tkví v tom, že ho je moc a k tomu ještě dlouho. 
V politice se angažuje od raných 90. let minulého století, původně v barvách KDU-ČSL. Za lidovce seděl v náměstkovské židli na ministerstvu obrany, přičemž některé kauzy té doby (kupříkladu nekvalitní padáky pro vojáky) se mu vracejí dodnes. Jeho touha reálně ovlivňovat věci veřejné ho přivedla až do křesla předsedy křesťanských demokratů. V němž ovšem udělal osudovou chybu, když se domluvil s Jiřím Paroubkem na sestavení vlády, kterou by podpořili komunisté. To část lidovců nevydýchala a Kalousek se poroučel. Tehdy říkal, že nic jiného ani nečekal, ale udělat to musel, protože šlo o záchranu menších stran před trvalou opoziční smlouvou.

O pár let později si vymyslel projekt konzervativní strany, jímž se chtěl oddělit od lidovců, kde mu vadili nejen lidé typu Jiřího Čunka i Cyrila Svobody, ale též údajná levičácká příchylnost. Stvořil tak subjekt, do jehož štítu si zapsal snižování strukturálního deficitu, lidsky řečeno, utahování opasků a šetření až do bezvědomí. Jako ministr financí se do toho pustil s vervou a za asistence tak nepopulárních figur, jako byl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek nebo šéf arbitrážního odboru na financích Radek Šnábl. Tuhle kapitolu Kalouskovy kariéry nemohou překousnout střední a nižší příjmové skupiny. Ty vyšší zase dodnes kroutí hlavou nad tím, že připustil zvyšování daní.

Miroslav Kalousek si z toho moc nedělal, protože jeho roli strýčka Skrblíka vyvažoval rozšafný bonviván Karel Schwarzenberg se známostmi v celé Evropě i Bílém domě a těsnou vazbou na Václava Havla. Muž s rodokmenem a skvělým PR se stal miláčkem pravdoláskařů, studentů, pražské kavárny, eurofilů a popíračů Miloše Zemana. Ze směšných šesti procent na počátku roku 2013 to dotáhl až do druhého kola prezidentské přímé volby. Mezitím ale přišel pád Nečasovy vlády, topka v předčasných volbách poztrácela pět procent hlasů, přišla o vládní posty a Karel Schwarzenberg o milované křeslo ministra zahraničí. Opoziční role mu nesedí, pospávání v poslanecké lavici ho nebaví, vůdcem opozice nikdy být nechtěl a se svojí češtinou ani být nemohl.

Antibabiš je málo

TOP 09 se začala z veřejného prostoru vytrácet, zůstal jen Miroslav Kalousek. A jeho hystericky vyhrocený spor s Andrejem Babišem. Což je další potíž. Kalousek se ho sice snaží vysvětlit ideovými důvody a odporem k oligarchizaci společnosti, ale lidé daleko víc slyší na Babišovy nadávky do zlodějů a lhářů. Kalousek je nepopulární, Babiš vede žebříčky oblíbenosti. A aby toho nebylo málo, topce ubírá hlasy i ODS, která vsadila na protiemigrantskou notu, která je pro Schwarzenbergovu stranu zapovězeným tématem. Koho tedy TOP 09 bude oslovovat? Obdivovatele Kalouskova rétorického talentu? Zásadové zastánce Havlova odkazu?

Nevidím to pro Miroslava Kalouska příliš růžově. Voliči mu částečně utekli k Babišovu ANO a mnozí se vracejí 
k Fialově ODS. Knížecí kouzlo pomíjí a v době ekonomického růstu a uprchlické krize narůstá počet těch, kteří nevidí důvod, proč by měli fandit odcházejícímu Karlovi 
a přicházejícímu Kalouskovi.