Ministři spravedlnosti a zdravotnictví Jan Kněžínek a Adam Vojtěch mají právnické vzdělání a oba byli vysokými státními úředníky. Kněžínek mnoho let působil v legislativním odboru Úřadu vlády, Vojtěch byl tajemníkem ministra financí. 

Pokud by se v připravované novele zákona o soudech a soudcích ujal nápad, že by podobné postavení mohlo být kvalifikačním předpokladem pro budoucího člena justice, mohli by se hypoteticky stát soudci. Podobně jako současný náměstek ministra vnitra Petr Mlsna nebo náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. 

O možnosti otevřít brány soudnictví i vysokým státním úředníkům hovořil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na podzimním sněmu Soudcovské unie. „Stávající úprava je pro praxi zcela nevyhovující. Rádi bychom proto představili návrh novely zákona, která se bude zabývat právě i otázkou výběru soudců a nastaví jasná a transparentní pravidla,“ citoval loňská ministrova slova server Česká justice.

Konkrétní podobu ale návrh, podle něhož by se soudci mohli stávat i vysocí státní úředníci s právnickým vzděláním, nemá. „Jde o jednu ze zvažovaných variant a momentálně probíhá hodnocení dopadů regulace. Novela zákona o soudech a soudcích má být předložena vládě do konce června tohoto roku,“ sdělila Deníku Lucie Machálková z tiskového oddělení resortu spravedlnosti. 

ZAHLCENÉ SOUDY

Úprava by mohla pomoci především správnímu soudnictví, kde je velký personální podstav. Této agendě se věnují zhruba čtyři procenta soudců a správní úseky krajských soudů (obvodní je nemají) jsou přehlcené. V roce 2010 evidovaly dva a půl tisíce nevyřízených žalob, loni šest a půl tisíce.

Předseda Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec míní, že by se správní soudnictví mělo otevřít odborníkům z veřejné a státní správy. Zásadní otázkou je, za jakých podmínek by úředníci mohli obléknout soudcovský talár. Současní uchazeči totiž musejí projít přísnou justiční nebo obdobnou zkouškou, míněno advokátní, exekutorskou, notářskou nebo státního zástupce. 

Novela by podle informací Deníku měla otevřít soudcovskou profesi všem absolventům právnických fakult, kteří složí odbornou zkoušku a mají za sebou povinnou praxi. Momentálně se diskutuje o její délce. Právě u úředníků by nemusela být několikaletá, ale třeba tříměsíční. Není ani jisté, zda by její absolvování stačilo, nebo by bylo jen vstupenkou do výběrového řízení.

„Pro nás je klíčové, aby soud poznal uchazeče při konkrétní činnosti, dával kandidátovi úkoly, zjistil, jak funguje v zátěži. V každém případě v zákoně musí zůstat podmínka splnění justiční nebo srovnatelné zkoušky,“ řekla Deníku Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie, která donedávna působila na stáži u Nejvyššího správního soudu. Upozornila, že ani eventuální příliv úředníků by neznamenal automatické posílení správního soudnictví. 

KRITÉRIA BEZ ÚLEV

„Správní soudce je u nás sice specializovaná profese, ale když se jím stane, může kdykoli přejít na jiný obor, justice není jednosměrná. Osobně si myslím, že lidé z veřejné a státní správy mohou být pro správní soudnictví cenní, jejich zkušenosti jsou potřebné. V žádném případě však pro ně nelze zavádět měkčí odborná kritéria,“ míní Daniela Zemanová.