Podle serveru Deník N za červnovým hackerským útokem na českou diplomacii s velkou pravděpodobností stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Ruské velvyslanectví označilo informaci Deníku N o možné zodpovědnosti GRU za spekulaci a záležitost nechtělo dále komentovat.

Práce na počítači - Ilustrační foto
Kontroloři kritizují digitální vzdělávání v Česku

Deník N napsal, že útok v červnu na ministerstvu odhalili státní specialisté na kybernetickou bezpečnost. Hackeři při něm narušili vnější počítačovou síť ministerstva, ve které nejsou utajované informace. Výbor dnes se znepokojením konstatoval, že tento incident je "podle informací NÚKIB útokem cizí státní moci". Senátoři zároveň doporučili vládě, aby tyto incidenty brala s nejvyšší vážností. Vládu také vyzvali, aby věnovala veškerou pozornost a rozpočtové peníze na posílení kybernetické bezpečnosti nejen na úřadech, které jsou pod kybernetickým útokem, ale aby také přijala opatření, která umožní kybernetickým útokům zamezit. Předseda výboru Pavel Fischer novinářům po jednání řekl, že podle informací NÚKIB jsou česká ministerstva pod kybernetickým atakem. "Je potřeba do obrany kybernetické infrastruktury investovat lidi, prostředky, finance a také úsilí," uvedl.

NÚKIB se prostřednictvím svého mluvčího Radka Holého nechtěl k případu vyjadřovat. "Usnesení výboru bereme na vědomí," řekl ČTK. Mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Šticha ČTK napsal, že kontrarozvědka o útocích ví a dlouhodobě v této záležitosti s NÚKIB spolupracuje.

Pod kybernetickým atakem

Babiš podle Radiožurnálu odmítl, že by se útoky týkaly obecně českých ministerstev. "Je potřeba, aby to pan ministr (zahraničí) řešil a aby NÚKIB konkrétně doporučil, jak tomu zabránit. Není to plošný problém, je to problém ministerstva zahraničních věcí," uvedl Babiš. Ministerstvo zahraničí vede Tomáš Petříček z ČSSD.

Historik Milan Bárta
Historik Milan Bárta: 21. srpen 1969 zničil generaci pražského jara

Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) se odborníci kybernetickým útokem zbývají už delší dobu. "Na řešení situace na ministerstvu zahraničních věcí se již několik měsíců intenzivně pracuje v součinnosti ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a Národní agentury pro komunikační a informační technologie," napsal Hamáček bez bližších podrobností. V souvislosti s jednáním o státním rozpočtu dnes Hamáček uvedl, že bude požadovat 600 milionů korun navíc na kybernetickou bezpečnost.

Mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová sdělila, že kybernetická bezpečnost je pro úřad dlouhodobě prioritou. "Na jejím zlepšování pracujeme systematicky neustále," sdělila na dotaz, jestli bude diplomacie kvůli nedávnému kybernetickému útoku přijímat zvláštní bezpečnostní opatření.

Dvěma podobným útokům čelilo ministerstvo zahraničí podle výroční zprávy BIS za rok 2017 už dříve. V jednom případě hackeři systém narušili asi začátkem roku 2016 a do odhalení o rok později měli přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh. Získali tak údaje vhodné pro další útoky a seznam možných cílů napříč státními institucemi, uvedla BIS. Na úřad směřoval i další útok, u kterého je podle rozvědky z dostupných informací zřejmé, že má původ u ruských tajných služeb.