Novela vychází z postoje veřejného ochránce práv, podle něhož existuje ve státní správě řada plateb, které odpovídají správním poplatkům, ale jsou upraveny v resortních předpisech. Změna prý přinese více procesních práv a právní jistotu žadatelům. Předpisy podle ombudsmana stanovují výši plateb nesystematicky a bez toho, že by řešily procesní otázky, například jak se má poplatek vyměřit a vymáhat.

Novela mimo jiné upravuje poplatky v návaznosti na zákon o matrikách. Ruší poplatek v případě změny údajů kvůli vydání chybného matričního dokladu a u rozvedených manželek snižuje poplatek za návrat k původnímu příjmení na stokorunu.

Poplatek jako nástroj regulace

Poplatky za návrh na rozhodnutí sporu u veřejnoprávních smluv by se měly odvíjet od výše peněžního plnění, nepřevýší ale milion korun. Spory se podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nejčastěji týkají zajištění dopravní obslužnosti, nově půjde také o dohady ohledně poskytnutí dotací a návratných finančních výpomocí.

Výpočet poplatku vychází ze zákona o soudních poplatcích. Vnitro navrhlo 2000 korun za podání návrhu na určení právního vztahu. Při sporném řízení z veřejnoprávní smlouvy u plnění do 20.000 korun stanovuje poplatek 1000 korun a ve vyšších částkách vždy pět procent z dané částky, nejvýše ale milion korun.

Správní poplatek u veřejnoprávní smlouvy bude podle ministra motivovat navrhovatele, aby nepodávali neuvážené nebo zjevně neopodstatněné návrhy. Pokud bude ale návrh na zahájení sporného řízení úspěšný, pak úřad navrhovateli přizná náhradu nákladů včetně zaplaceného správního poplatku.