Totéž platí pro ostatní listiny, závěti, směnky. Tento stav by se mohl v dohledné době změnit. Ministerstvo spravedlnosti chce totiž do trestního zákona zavést paragraf, na jehož základě by za vědomé předložení padělaného nebo pozměněného důkazu hrozilo až dvouleté vězení.

„Důvodem je, aby se v řízení před soudy záměrně nepoužívaly vylhané důkazy. Nejde o postižení lidí, kteří nevědomky předloží třeba listinu s falešným podpisem, ale těch, kteří o jeho padělání vědí. Daný paragraf nemá sloužit k šikaně advokátů, ale má zabránit tomu, aby jeden z účastníků řízení beztrestně argumentoval podvodnými důkazy,“ vysvětlil Deníku postup resortu náměstek ministra spravedlnosti Jeroným Tejc.

Zbytečný krok? 

Místopředseda České advokátní komory (ČAK) Tomáš Sokol nový paragraf vidí úplně jinak. „Jde o naprosto nepotřebnou iniciativu, nikdo ji po nás nechce, nezavazuje nás k tomu žádná mezinárodní smlouva,“ řekl Sokol na tiskové konferenci ČAK. To ale Tejc odmítá: „Vycházíme z mezinárodněprávních závazků, kterým musíme dostát, je jen otázka, zda je naplníme v nejužší možné míře, nebo paragraf rozšíříme na všechny typy řízení.“

Sokol s bohatými advokátními zkušenostmi míní, že pokud se někdo rozhodne pomáhat si padělaným dokladem, neodradí ho hrozba trestního stíhání. S tím nesouhlasí předseda trestního senátu Okresního soudu Teplice Miroslav Čapek: „Řada lidí si rozmyslí, jestli podá křivé svědectví. Sníží se procento zprošťujících výroků a od soudů budou odcházet skuteční viníci.“

Podle něj se ministerstvo vydalo správnou cestou. Podobný názor má i soudce Tomáš Novosad z Městského soudu v Praze: „Když se někdo chce falešnými listinami domoci práv, která nemá, je to společensky škodlivý jev. Takové jednání by mělo být trestně postižitelné a člověk tak jednající by měl být vystaven riziku trestního stíhání.“

Prodlevy nehrozí

Oba soudci odmítají další Sokolův argument, podle něhož se neúměrně prodlouží občanskoprávní spory. V nich by jedna ze stran mohla namítat, že předložené listiny jsou zfalšované, a žádat zahájení trestního stíhání. „Náklady na prověření důkazů by pak místo účastníků sporu nesl stát,“ tvrdí Sokol. Novosad Deníku ale řekl, že již dnes je postižitelné křivé svědectví, tudíž nevidí příliš velký rozdíl mezi lživou svědeckou výpovědí a vědomým předkládáním falešných důkazů.

„Od toho je v civilním řízení soudce, aby vyhodnotil, co předkládají obě strany, on musí posoudit věrohodnost důkazů. Není pravda, že by se to automaticky přenášelo do trestního řízení a stát by platil posudky,“ přidává se Čapek.

Šéf ČAK Vladimír Jirousek se také obává, že advokátům bude hrozit postih. „To si máme nechávat od klientů podepisovat krví, že předkládané dokumenty jsou pravdivé?“ ptá se rozhořčeně Jirousek.

Obavu advokátů ohledně odpovědnosti za předkládané důkazy připouští i Jeroným Tejc: „Rozumím tomu, že advokáti se bojí postihu za něco, co sami nemohou ovlivnit ani ověřit. Výklad nesmí být takový, že za pravdivost odpovídají oni.“

O novém paragrafu maření spravedlnosti se bude hovořit i příští týden na semináři, který inicioval sněmovní ústavněprávní výbor.