Nejcennější památky střeží elektrická požární signalizace napojená na pult centralizované ochrany hasičského záchranného sboru. Výjimečně pak jsou instalované i automatizované sprinklerové systémy, které v případě požáru začnou z výšky rozprašovat vodu či jemnější vodní mlhu.

„S profesionálními hasiči úzce spolupracujeme a na památkových objektech probíhají jejich pravidelná cvičení. Jen v loňském roce jich bylo 16 a jejich cílem je prověřit dostupnost vody pro zásah, přístup k objektu či možnosti ustavení výškové techniky,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Jana Hartmanová.

Nejvyšší ochrana

S protipožární ochranou na nejvyšší úrovni má – coby bývalý člen profesionální hasičské jednotky na Pražském hradě – zkušenosti Lukáš Novák z Ústí nad Orlicí, mistr světa v hasičském sportu. „Na Pražském hradě naše jednotka prováděla pravidelná cvičení, ta prověřují funkčnost čerpadel a dalších požárně bezpečnostních zařízení,“ řekl Novák.

Právě ve věžích katedrály sv. Víta jsou instalovány zmíněné sprinklery. Samotné hlavice na rozprašování jsou velké jen asi jako pomeranč, horší je to ale s montáží potrubí, kterým k nim stoupá proud vody.

„V památkových objektech musí být potrubí instalována s ohledem na konstrukční zatížení i na vzhled, aby nebyla příliš vidět. A klade to velký důraz na výkonnost čerpadel, vždyť jen ve svatovítské katedrále má jižní věž téměř sto metrů,“ podotkl Novák. Vlastní zásah v katedrále při případném požáru by tak podle něj probíhal právě přísunem vody a napojením čerpadel na sprinklery. Další hasiči by pak hasili ručně z vysunutých plošin a žebříků hasičské techniky.

Svatovítskou katedrálu zachvátil poslední větší požár v roce 1541. Čerstvější vzpomínky mají historikové na celonárodní katastrofu, připomínající nynější pocity Francouzů, a to když v roce 1881 lehlo popelem čerstvě postavené Národní divadlo. I tehdy se vzedmula, podobně jako teď po požáru Notre-Dame, obrovská vlna solidarity a za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Jen v Praze do sbírky přispěla téměř polovina obyvatel.

Jsou tomu ale pouhé tři roky, co hořela střecha Národního muzea. Škody naštěstí nebyly velké, důvodem byla technická závada bez konkrétního viníka. S požárem Notre-Dame měl jedno společné: Budova byla v té době také v rekonstrukci.

Hasiči nacvičovali požární zásah na kostele sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě
Stačilo by jedno (ne)šikovné škrtnutí sirkou a nevyčíslitelné hodnoty by byly vniveč. Stejně jako se to stalo po žhářském útoku v roce 2017 v Gutech u Třince.
Řeč je o dvou unikátních dřevěných kostelích v Pardubickém kraji. Jeden se nachází v obci Kočí u Chrudimě, druhý v Dobříkově u Chocně.
Naštěstí památkám v Pardubickém kraji se větší požáry vyhýbají, a to i těm dřevěným.
Poslední velký požár pamětihodnosti v Česku se stal na hradě Pernštejn na Brněnsku v roce 2005, škoda činila 100 milionů korun.
Jeden z nejznámějších vyhořelých kostelů v regionu je v Neratově v Orlických horách, po skončení války ho zapálil ruský voják.
Opatrnosti ale není nazbyt. Podobné cvičení jako na Pražském hradě se na podzim roku 2016 konalo na známém kostele sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě. Námětem zásahu hasičů byl požár střechy nad hlavní lodí. „Hasiči zde prověřili složité podmínky zásahu na historické budově, práci ve výškách a jištění zasahujících hasičů. Také si vyzkoušeli dopravu vody na místo požáru. Prověřena byla i možnost evakuace cenných relikvií a vybavení kostela,“ uvedla mluvčí pardubických krajských hasičů Vendula Horáková.