„Osobně jsem navštívila několik provozovatelů pohřebních, kremačních a hřbitovních služeb a z těchto jednání také vzešla řada podnětů: šlo například o zpřísnění postihu za hanobení mrtvých lidských těl včetně mrtvě narozených dětí, se kterými se nakládalo jako s odpadem. Novelou se nám podařilo zajistit důstojnější zacházení se zesnulými,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Novela poprvé v historii právní úpravy pohřebnictví vymezuje přestupky právnickým a podnikajícím fyzickým osobám a mění správní trestání. Fyzická osoba může za jeden přestupek dostat pokutu až 10 tisíc korun, právnická 500 tisíc korun. V některých případech mohou úřady pohřební službě či provozovateli krematoria odebrat koncesi.

Novela také zavádí státem autorizované zkoušky profesních kvalifikací nutných k získání koncese pro podnikatele v pohřebnictví, jež budou probíhat podle hodnotícího standardu.

Dojde také k omezení výstav mrtvých balzamovaných těl po týdnu od úmrtí, nebo také k zákazu pohřbení mimo pohřebiště či krematorium nebo hromadného pohřbení do jam zejména v krizových situacích.

Novela reaguje i na případy, kdy rodičky chtějí pohřbít své nedonošené děti a žádají patologie o vydání těla k pohřbení. Nyní bude umožněno každému rodiči, který si to bude přát, aby mu bylo zdravotnické zařízení povinno předat lidské pozůstatky v jakémkoli stádiu vývoje k obřadnímu rozloučení.

Bude také striktně omezena činnost pohřebních služeb v areálech poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb a šíření reklamy na pohřební služby na pozemcích těchto poskytovatelů, včetně oplocení.

Přijatá právní úprava má i pozitivní sociální dopady. Stanoví totiž minimální standard pohřbívání, který bude zajištěn obcí pro každého, bez ohledu na výši jeho pozůstalosti a bez ohledu na to, zda má, či nemá osoby blízké. Novela tak řeší mimo jiné i nároky na minimální výrobní parametry rakví. Ty se budou moci nově vyrábět pouze z materiálu na bázi dřeva – pětivrstvého papíru, dřeva nebo ratanu.