Kliknutím zvětšíteRododendrony, kanadské borůvky nebo azalky. Rostliny, které běžně zahrádkáři umisťují do svých zahrad. Společná je pro ně záliba v kyselé půdě.
„Často se ale stává, že kyselá půda na našich pozemcích prostě není, tyto rostliny tam nikdy nerostly. My jdeme tak trošku proti přírodě, chceme je tam za každou cenu mít a kyselost musíme dodávat uměle, rašelinou,“ popsala zahrádkářka a bloggerka Petra Matějková.
Na Instagramu její tipy a rady sledují tisíce lidí. Mimo jiné ty, které radí s rašelinou šetřit nebo ji nepoužívat vůbec. Těžba totiž poškozuje přírodu.
Blogerka se svými výzvami není sama. Nová společná evropská zemědělská politika pro roky 2023 až 2027, která je součástí Evropské zelené dohody, si totiž klade za cíl mimo jiné větší ochranu a obnovu rašelinišť a mokřadů.
V zemích EU se rašeliniště rozkládají na ploše okolo 350 tisíc kilometrů čtverečních. Nejnovější analýzy ale zaznamenávají, že polovina těchto ploch už byla znehodnocena – těžbou, lesními zásahy nebo zemědělstvím. „Tato degradovaná oblast je zodpovědná přibližně za sedm procent celkových ročních emisí skleníkových plynů v evropské sedmadvacítce a pětadvacet procent ročních emisí ze zemědělství,“ poznamenala autorka analýzy a vědkyně Institutu pro evropskou politiku životního prostředí Rebecca Noebel.
Nárazníky znečištění
Rašeliniště jsou podle ní ekosystémy, které fungují jako lapače a úložiště uhlíku. Jsou proto nárazníkem znečištění. Jejich narušení uvolní uhlík z míst, kde se ukládal i tisíce let.
Rašelinu v současnosti lidé těží jako palivo i kvůli lázeňství, protože koupele či rašelinové zábaly mají řadu pozitivních účinků na zdraví. „To jsou všechno drobné položky ve srovnání s těžbou pro použití v lesnictví, zemědělství a do zahradnických substrátů. Právě tam míří drtivá většina celosvětově těžené rašeliny,“ upozornila ekoložka z Ekologického centra Veronica Renata Placková.
Rašelina má několik vlastností, kvůli kterým je ve zmíněných odvětvích oblíbená. „Vylehčuje půdu, výborně jímá a drží vodu a je to vlastně čistá organická hmota,“ vysvětlila.
Současné zemědělství bojuje s problémem takzvaného utužení půdy, kdy kvůli nájezdům těžké techniky je půda udusaná a není schopná přijímat vodu nebo plyny. Zapracovávání substrátů s rašelinou tak vypadá jako řešení. Podle Plockové je ale ve skutečnosti k ničemu.
Perninské rašeliniště je přírodní památkou Jeho stáří se odhaduje na 12 tisíc let
„V lesnictví nebo na polích nutnost používat rašelinu jen maskuje špatnou péči o půdu. Při správném osevním postupu a dostatečném přísunu kompostu nebo statkových hnojiv půda nepotřebuje umělé dodávky organické hmoty. Rašeliny se pak využívá zbytečně moc. Navíc lidé ignorují fakt, že má kyselé pH a do půdy nepřináší v podstatě žádné minerály“ zdůraznila Placková.
Podotkla, že drancování rašelinišť je teď nejhorší hlavně ve východní Evropě, třeba na Ukrajině, odkud ji ale do zemí Sedmadvacítky včetně Česka, dovážejí západní firmy. Těžba na východě však může ovlivnit klima i na zbytku kontinentu. „Rašeliniště je poškozeno, často nevratně. Ztrácíme tak místa, která dokázala zdarma, efektivně a bez našeho přičinění ukládat uhlík a to včetně lidské nadprodukce,“ uvedla ekoložka.
Jde to i bez rašeliny
Blogerka Matějková se rozhodla rašelinu přestat používat, když navštívila rašeliniště na naučné stezce na Šumavě. Připouští ale, že na zahradě nějaké rostliny, které mají rády kyselejší půdu, měla a má dosud.
„Rašelinu, kterou je nutné doplňovat, jsem ale nahradila tím, že jsme si vyrobili vlastní mulč z jehličnanů, které do půdy kyselost přinesou. Děláme to ale opravdu jen v malém měřítku u konkrétních rostlin. No a novým rostlinám, které rašelinu potřebují, se už ale vyhýbám. Uvědomuji si tu ekologickou zátěž a snažím se pěstovat to, co je přirozené pro naše podnebí a půdu, kde to pěstuji,“ poznamenala zahradnice a blogerka.
5
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
