Novela počítá s tím, že se do 1. ledna 2025 definitivně zruší dětské domovy pro děti do tří let, tedy takzvané kojenecké ústavy. „Nadále ale platí, že v případě pobytových služeb pro malé děti chceme umožnit výjimky pro krizové situace nebo sourozenecké skupiny a také zvýšit věkovou hranici pro tuto službu na čtyři roky věku,“ upřesnil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj chce stát kvůli tomuto opatření také zvýšit podporu pěstounů a rodin, které se dostanou do problémů při péči o děti.

Novela by také měla zvýšit příspěvek, jenž stát vyplácí organizacím podporujícím pěstounské rodiny – z 66 tisíc korun ročně na 77 tisíc. Zrovnoprávní také osoby blízké, které budou dostávat odměnu pěstouna stejně jako nepříbuzenští pěstouni.

Podle předsedy Sdružení pěstounských rodin Pavla Šmýda by do roku 2025 mohl být dostatek přechodných i dlouhodobých pěstounů:

Pavel Šmýd ze Sdružení pěstounských rodin
Děláme vše pro to, aby se kojeňáky mohly zrušit, říká šéf pěstounského sdružení

„Je klíčové, aby v naší zemi bylo možné pečovat co nejlépe o děti, které jsou ohrožené, nemají fungující vlastní rodinu a potřebují pomoc státu a úřadů,” uvedla místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Ve chvíli, kdy se člověk rozhodl, že by se stal pěstounem, trvalo v některých krajích i přes rok, než byl zařazen do přípravy. „To je v situaci, kdy nám chybí pěstounské rodiny, naprosto nepřijatelné,“ podotkla Richterová.

Opozice má výhrady

K chystaným změnám má značné výhrady stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Obává se, že do 1. ledna 2025 nebude dostatek pěstounů a osvojitelů, aby děti do tří let nemusely do dětských domovů. Vadí mu i plánovaná menší kontrola nad příbuzenskými pěstouny. Ti by nově nemuseli být pod žádnou doprovázející organizací, která tyto lidi podporuje i kontroluje. „Stát by si neměl ulehčovat kontrolu nad ohroženými dětmi. Zůstal by jen dohled OSPODu zhruba jednou za půl roku, což mi přijde málo,“ sdělil pro Deník.

Zmínil i připomínky k pobytu v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Dosud zde mohly přečkat tři měsíce a soud mohl lhůtu o další tři měsíce prodloužit. Nyní se má lhůta zkrátit na jeden plus jeden měsíc. „Nikdo mi nebyl schopný vysvětlit, proč jen jeden měsíc. Zde končívají děti týrané v rodinách. Může být odebrán větší počet sourozenců a ty během jediného měsíce těžko někam umístíte,“ namítl Juchelka.

Pěstounem bez posudku psychologa

Schvalování pěstounů natahuje i dlouhé čekání na posouzení krajským psychologem. „Na psychologický posudek se čekalo třeba půl roku. Novela počítá s tím, že by se posudek ve většině případů nedělal. Sociální pracovník kraje zhodnotí, zda je rodina funkční. Kdyby měl pochybnost, kraj bude mít seznam nasmlouvaných psychologů, z nichž si žadatel vybere,“ vysvětlil předseda Sdružení pěstounských rodin Pavel Šmýd. „Připomínkovali jsme nicméně, že by psychologům stačila dvouletá praxe. To nám přijde pro dobrý posudek rodiny málo,“ namítl.

Po zrušení kojeneckých ústavů a dětských domovů pro předškolní děti dlouhodobě volají mnohé organizace působící v oblasti péče o ohrožené děti:

Po zrušení kojeneckých ústavů a dětských domovů pro předškolní děti volají mnohé organizace působící v oblasti péče o ohrožené děti.
Nad kojeneckými ústavy se stahují mračna. Poslanci je chtějí zrušit

K této změně má rovněž výhrady Aleš Juchelka. Upozornil, že posudek by mohl vydat i psycholog organizace doprovázející pěstouny. „Vidím v tom možný střet zájmu. Mohl by dát doporučení i nevhodným lidem, protože si bude myslet, že je za 77 tisíc korun od státu ukočíruje,“ popsal.

Své připomínky chce Juchelka řešit na výboru pro sociální politiku. Doufá, že ve druhém čtení se jím kritizované body vyřeší pozměňovacími náhrady.