Realita? V českém jazyce dosáhli všichni žáci očekávaných výstupů pouze v 6,4 procenta škol, v matematice dokonce jen v 0,6 procenta. Podobně na tom byly také další vzdělávací obory, jako je dějepis (2,6 procenta), zeměpis (1,3 procenta) nebo fyzika (1,3 procenta). Tyto výsledky však podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala nelze vnímat tak, že většina našich škol a učitelů je nekvalitních.

„Obsah učiva je tak rozsáhlý, že se nevytváří prostor pro upevňování znalostí, rozvoj gramotností a kompetencí,“ komentuje výroční zprávu ČŠI Zatloukal. Učitelé se zkrátka soustředí na to, za co jsou hodnoceni, totiž na úspěch žáků u přijímacích zkoušek na střední školy či u maturit.

Kvalita a efektivita vzdělávání v ČR.Proto je na prvním místě zajímá to, aby stihli všechno probrat. Nepřekvapuje, že žáci nechodí do školy rádi a netěší se na to, co nového se dozvědí. „České děti nemají pocit partnerského vztahu. Míra ztotožnění se školou je nízká,“ konstatuje náměstek ČŠI Ondřej Andrys.

Učí se moc, ale špatně

Ve třídách převažuje frontální výuka, při níž stojí před tabulí a děti si zapisují do sešitů fakta. To zabere 80 procent času. „I my s tím bojujeme, z fakult k nám přicházejí absolventi, kteří jsou vlastně také připraveni stát před třídou a mluvit. Ze všech sil se snažíme to změnit, přizpůsobujeme obsah učiva možnostem žáků, nepřetěžujeme je, jdeme k podstatě věcí, máme na mysli, že žákům poskytujeme základní, nikoli vysokoškolské vzdělání,“ sdělila Deníku Marie Gottfriedová, ředitelka ZŠ Trmice. 

Inspekce přesně ví, kudy se vydat. „Vzdělávací obsah by se měl rozdělit na jádrové učivo, které musí zvládnout každý žák. Na ně má navázat nadstavbové učivo, jež nemusejí umět úplně všichni. Třetí částí, nechť je volitelná složka, na níž se budou žáci rozvíjet v oblastech odpovídajících jejich zájmům, motivacím a předpokladům,“ nastínil budoucnost Tomáš Zatloukal.

Nedílnou součástí vzdělávací revoluce je cílená metodická podpora učitelů.