Limonáda v plastové lahvi či pivo v plechovce by mohly být zanedlouho o několik korun dražší. Důvodem navýšení cen je několikakorunová záloha, kterou hodlá prosadit ministr životního prostředí Martin Bursík. Podle jeho návrhu, by zákazníci měli zálohu platit i za plastové lahve na jedno použití a za nápoje v plechovkách. Pak tyto obaly vrátí v obchodech a peníze zaplacené na zálohách dostanou zpět. Postup bude stejný jako je nyní u vratných skleněných lahví. Stejný systém funguje podle Martina Bursíka už v Německu, kde odhozené prázdné plastové lahve sbírají i bezdomovci.

Obce doplácejí desetitisíce korun

V případě, že ministr životního prostředí výkup plastových lahví prosadí, ušetří obce desetitisíce korun ročně za jejich sběr. „Nějaké peníze by naše obec díky zálohám na pet lahve určitě ušetřila. Kolik přesně by to ale bylo, nedokážu odhadnout. Do kontejnerů na plasty, kterých máme v obci rozmístěno osm, lidé vyhazují kromě plastových lahví i kelímky od jogurtů či igelitové obaly, takže bychom na jejich vývoz dopláceli i po zavedení záloh na pet lahve. Na svoz plastů doplácí naše obec ročně kolem padesáti tisíc korun,“ upozornil starosta Otročiněvsi Václav Lulák. Sám si ale nedokáže představit, jak chodí prázdné pet lahve vracet do obchodu. „Z hlediska životního prostředí je to možná dobrý nápad. V praxi je to ale podle mne hloupost. Pro lidi je daleko jednodušší, když lahve vyhodí do kontejneru, než když je budou doma schovávat a pak je půjdou vrátit do obchodu,“ myslí si Václav Lulák.

Sběr plastů funguje dobře

V Hudlicích by zálohováním pet lahví mohli ušetřit zhruba padesát procent finančních prostředků, které na likvidaci plastů obec doplácí. Za loňský rok bylo v této obci celkem vytříděno 9 tun plastů. „V obci mají na plastové obaly občané k dispozici šest kontejnerů. Myslím si, že sběr separovaného odpadu u nás funguje celkem dobře. Možná, že by v případě záloh na pet lahve, končilo v kontejnerech více kelímků od jogurtů a podobných plastových obalů,“ informoval starosta Hudlic Pavel Hubený.

Prázdné pet lahve jsou v letních měsících velkým problémem v Nižboru, v jehož katastru v této době každoročně pobývají tisíce chatařů. „S pet lahvemi máme velké starosti. Chataři je totiž nesešlapávají. Protože obyvatelé naší obce neplatí za svoz komunálního odpadu paušální poplatky, obec na jejich likvidaci nic nedoplácí. Lidé si kupují igelitové pytle, do kterých plasty pak dávají. Jejich svoz je hrazen z peněz, které za pytle zaplatí,“ upozornila starostka Nižboru Kateřina Zusková. Podle ní by ale zálohy na pet lahve mohly pomoci zlepšit životní prostředí v obci.