Část českých vězňů kvůli pandemii nemá kde pracovat. Stát uprostřed Evropy přitom v jejich zaměstnávání patřil a pořád ještě patří mezi premianty. Počty odsouzených zařazených do pracovního procesu od roku 2017 meziročně stoupaly. „Tento trend ale bohužel zbrzdil covid. Zaměstnanost odsouzených před nástupem pandemie byla téměř šedesát procent, následně klesla k hranici padesáti procent. V současné době jsme na 57 procentech,“ vyčíslil komisař Vězeňské služby České republiky Robert Blanda.

Jakub Drápal, expert na ukládání trestů, výkon trestů či trestní politiku z Ústavu státu a práva Akademie věd
Recidiva? Řešením je komplexní péče, která v Česku neexistuje, říká Jakub Drápal

Ochota podniků přijímat vězně je podle něj nižší než před pandemií. „Firmy se často snaží udržet své kmenové zaměstnance. Velký dopad má také současná politická situace spojená s nepokoji na Ukrajině a v Rusku,“ poznamenal Blanda. Práci si v Česku našlo už více než sto tisíc uprchlíků, v některých případech to bylo právě na úkor trestanců.

Levní a stálí

Odsouzení lidé podle dat Vězeňské služby u nás nejčastěji pracují jako zámečníci, velká část z nich provádí výkopové nebo zednické práce a uplatnění najdou i ve třídírnách odpadu. Místo pro vězně se ale čím dál častěji nachází také v call centrech a telekomunikacích.

Jako operátory zákaznických linek zaměstnává vězně například firma Comdata PRO z Brna. V srpnu 2020 otevřeli první zákaznické centrum ve věznici Oráčov. Kapacita je až 53 zaměstnanců, obsazenou mají polovinu. „V dubnu 2022 jsme otevřeli další zákaznické centrum ve věznici Všehrdy, kde máme aktuálně na lince třináct odsouzených a kapacita je až jednadvacet zaměstnanců,“ uvedla ředitelka společnosti Ivana Smejkalová.

V ohrožení jsou pomocníci v oblasti těžby, stavebnictví, výroby a dopravy, řidiči i obsluha pojízdných zařízení nebo stacionárních strojů.
Firmy v Česku začínají propouštět. To horší je ale ještě čeká

Podle ní je zaměstnávání osob ve výkonu trestu výhodné pro všechny zúčastněné. „Největší výhody spatřujeme v síle, která nám většinou neutíká jinam, a nižších mzdových nákladech,“ vysvětlila. Pro firmu je ale také klíčová společenská odpovědnost a v neposlední řadě pomoc dobré věci. „Máme zaměstnance, kteří se díky práci postavili na vlastní nohy a vrátili se po výkonu trestu zpět do života,“ upozornila ředitelka.

Pro zaměstnávání odsouzených přitom platí přísná pravidla, na jejichž dodržování je třeba dávat pozor. „Nevyhneme se například pokusům otevírat zakázané webové stránky a podobně,“ dodala Smejkalová.

Prodej masa. Ilustrační foto
Drahota po zásahu vlády klesla. Nejspíš dočasně, soudí ekonomové

Pro úspěšnost zaměstnávání vězňů je klíčový dostatek míst na pracovním trhu. Ukazují to i data ze zahraničí. Například v Německu - kromě pěti spolkových států - platí pro vězně povinnost pracovat. Podle odhadů jsou zdravotně způsobilé dvě třetiny z nich. Přesto se zaměstnanost pohybuje jen okolo čtyřiceti procent. „K dispozici není dostatek pracovních míst a přibližně třicet procent vězňů přístup k práci nemá,“  vysvětluje platforma Prison Insider, která hodnotí podmínky vězeňství po celém světě.

Ještě horší situace panovala těsně před invazí na Ukrajině, odkud do Česka přišly desítky tisíc nových zaměstnanců. Na začátku února 2022 se zaměstnanost tamních vězňů  pohybovala jen okolo 25 procent. Vysoká čísla zaměstnanosti trestanců má naopak dlouhodobě Slovensko. Například loni tam pracovaly dvě třetiny vězňů. Před pandemií to bylo dokonce ještě o šest procent více.