Svůj pozměňovací návrh připojil k projednávané novele zákoníku práce, která má umožnit lékařům pracovat včetně přesčasů až 56 hodin týdně.
„Jde o klasický přílepek, takže žaloba k Ústavnímu soudu by byla pravděpodobně úspěšná,“ bránil se proti Škromachově předloze ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).

Ve sněmovně se nyní projednává vládní návrh na změnu nemo-censké, který reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu. Ten roz-hodl, že třídenní karenční doba je protiústavní a musí být zrušena. Soudci jsou přesvědčeni, že vzhledem k plošnému odvádění sociálních daní má každý pojištěnec nárok na náhradu části mzdy v době pracovní neschopnosti.

Zrušení nemocenské v prvních třech dnech odsouhlasila vláda loni v srpnu v rámci zákona o stabilizaci veřejných financí. Ten napadli poslanci sociální demokracie a KSČM.

Kvůli ústavnímu verdiktu bude muset stát od července pojištěn-cům proplácet v prvních třech dnech nemoci 60 procent mzdového vyměřovacího základu. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) předložil novelu zákona o nemocenském pojištění, která zohledňuje ústavní nález. Od září by se občanům vyplácelo v prvních třech dnech 25 procent mzdy, tedy stejně jako před přijetím vládního batohu.

Od ledna zaměstnanci nemají dostat ani korunu

Od 1. ledna ale zaměstnanci v prvních 72 hodinách nemoci opět nedostanou ani korunu. Již schválená norma totiž svěřuje proplácení nemocenské zaměstnavatelům s tím, že třídenní karenční lhůta bude platit.

A právě to chce Škromach změnit. Tvrdí, že zákon zvýhodňuje firmy na úkor zaměstnanců. Podle něj snížení sociálního pojištění o desetinu procentního bodu nemůže nahradit výpadek mzdy v případě klasických týdenních chřipek. „Bez náhrady za první tři dny léčby a s připočtením poplatků u lékaře a za recept to už je značná částka,“ argumentoval Škromach.

Zaměstnavatelům zákon snižuje po dobu nemoci zaměstnance odvod pojistného ze současných 3,3 na 1,4 procenta. „Tím uspoří až dvakrát více prostředků, než kolik vyplatí na náhradě mzdy. Jejich úspory tak budou zhruba 9 miliard korun,“ sdělil Škromach.

Ministr Nečas jeho představu odmítl s tím, že karenční lhůtu využívají ve většině západoevropských států. „První měsíce letošního roku prokázaly, že promaroděné dny klesly o 11 procent, krátkodobé nemoci o polovinu a výdaje na nemocenskou o 20 procent,“ řekl Nečas. Je tedy pravděpodobné, že poslanci ve středu schválí novou podobu nemocenské pro letošní rok, ale už záhy se dostanou k posouzení Škromachovy úpravy, která by zvýšila náklady firem, ale výrazně zlepšila postavení nemocných zaměstnanců.