Předchozí
1 z 13
Další

Středočeský kraj

Obec, kterou pohřbila voda

Řada obcí musela ustoupit napouštění přehradní nádrže Slapy, která zdejší lokality zcela změnila. Své domovy v údolí Vltavy lidé opouštěli s tím, že je to natrvalo. Takový byl i případ Živohošti u Vltavy. Od té doby uplynulo již sedmdesát let.

Celkový pohled na Živhošť v roce 2021.Celkový pohled na Živhošť v roce 2021.Zdroj: Se svolením ČVUT

Ústecký kraj

Zaniklou osadu zarůstá plevel

Osadu Vitín na Ústecku založenou Němci na odlehlém místě v kopcích Češi po válce nedokázali vzkřísit. Už je historií, k Vitínu a dalším zaniklým obcím pod Bukovou horou dovede turisty zeleně značená trasa z Malého Března a Zubrnic na Ústecku.

Jedna z posledních procházek ve Vitíně pro veřejnost proběhla 14. května 2023. Vedl ji propagátor stezky po zaniklých osadách pod Bukovkou Petr Karlíček (černovlasý mladý muž v modrém svetru a se zeleným retro ruksakem).Jedna z posledních procházek ve Vitíně pro veřejnost proběhla 14. května 2023. Vedl ji propagátor stezky po zaniklých osadách pod Bukovkou Petr Karlíček (černovlasý mladý muž v modrém svetru a se zeleným retro ruksakem).Zdroj: Se svolením Kataríny Hudačinové

Liberecký kraj

Stopy osídlení brzy smaže les

Po staletí žily Svébořice u Mimoně obyčejným životem. Po II. světové válce ale zdejší domy, rybníky, polnosti a lesy zabrala armáda. Ta československá, pak sovětská. Dnes lze v bující přírodě nalézt jen nepatrné stopy původního osídlení. Bývalá obec se stala terčem armádní střelnice.

Aktuální fotoreportáž ze zaniklé obce Svébořice.Aktuální fotoreportáž ze zaniklé obce Svébořice.Zdroj: Deník/Petr Pokorný

Královéhradecký kraj

Zbyly jen tajemné zídky

Tam, kde ještě před válkou žilo na 150 lidí, dnes bují les a kopřivy zarůstají kamenné základy domů. Vesničku Bukovou v Orlických horách postihlo to, co i jiné obce v Sudetech. Němci byli odsunutí a zbyly po nich jen nízké zídky, které ve stínu horského lesa působí tajemně až zlověstně.

Jen zbytky základů domů, rybníček a kříž zbyly po Bukové v Orlických horách. Její obyvatelé byli v roce 1945 vysídleni.Jen zbytky základů domů, rybníček a kříž zbyly po Bukové v Orlických horách. Její obyvatelé byli v roce 1945 vysídleni.Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

Pardubický kraj

Obec připomínají jen základy domů

Na úpatí Svitavské pahorkatiny se kdysi rozkládala obec Muzlov. Ve vsi v době největší slávy žilo skoro 150 lidí. Osudnou se jí stal zdroj pitné vody pro Brno, který se nachází na jejím území. Dnes Muzlov připomínají jen zbylé kamenné základy domů.

Obec Muzlov na Svitavsku zanikla z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu.Obec Muzlov na Svitavsku zanikla z důvodu rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu.Zdroj: Deník/Kristýna Sauerová

Jihočeský kraj

Osiřela po odsunu Němců

První zmínka o osadě Cudrovice u Prachatic pochází z roku 1456. Vzhledem k národnostnímu složení obec po poválečném odsunu v roce 1945 osiřela. Přestože byla dosídlena a nacházela se relativně daleko od hranic, v roce 1956 osada nakonec zanikla. Dnes ji připomíná jen turistická cedulka.

Obnovený cudrovický hřbitov s křížem.Obnovený cudrovický hřbitov s křížem.Zdroj: Deník/Jana Vandlíčková

Plzeňský kraj

Najdete zde už jen náhrobky a suť

Při pohledu na prázdné louky se jen těžko věří, že v místě ještě před válkou stávala vzkvétající obec Pavlův Studenec. Připomínkou obce u Tachova je dnes pouze Bottgerův pomník a Němci upravený hřbitov, kde najdete pár zachovalých náhrobků a zarostlé hromady suti.

Zaniklý Pavlův Studenec kdysi vzkvétal, dnes zůstaly jen ruiny stoletých sklepů a zarostlé hromady sutiZaniklý Pavlův Studenec kdysi vzkvétal, dnes zůstaly jen ruiny stoletých sklepů a zarostlé hromady sutiZdroj: Deník/Antonín Hříbal

Karlovarský kraj

Pozůstatky po životě předků zničil režim

Smrkovec, Třídomí, Krásná Lípa nebo Vítkov (na snímku). Pozůstatky po životě předků jsou patrné po celém Sokolovsku. Řada obcí ve Slavkovském lese zcela zanikla a stavby zbořili vojáci. Další musely ustoupit uhlí. Minulý režim za nimi udělal tlustou čáru.

Zaniklá obec VítkovZaniklá obec VítkovZdroj: Deník/Roman Cichocki

Vysočina

Obec ustoupila jaderné elektrárně

Osada a tvrz tam stávaly už od středověku. Po obojím zbyly jen  ruiny. Obec Lipňany na Třebíčsku přestala oficiálně existovat v roce 1980. Musela ustoupit výstavbě jaderné elektrárny Dukovany. Dneska existenci malé vesničky připomíná už jen malá kaple u silnice.

Stála tam tvrz s vzácným nálezem i vesnice. Lipňany ustoupily jaderné elektrárněStála tam tvrz s vzácným nálezem i vesnice. Lipňany ustoupily jaderné elektrárněZdroj: Deník/Jiří Kašpárek

Jihomoravský kraj

Stovku domů spolkla voda

Před pětačtyřiceti lety pohltila voda nově vznikajících novomlýnských nádrží původně německou obec Mušov. Vodnímu dílu, které mělo chránit před povodněmi, a zároveň sloužit jako zdroj vody, tehdy ustoupilo na sto dvacet domů.

Obec Mušov pohltila voda v roce 1978. Důvodem byla stavba vodního díla Nové Mlýny.Obec Mušov pohltila voda v roce 1978. Důvodem byla stavba vodního díla Nové Mlýny.Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Moravskoslezský kraj

Do zaniklé obce se vrací život

Na Osoblažsku se už deset let koná festival Pelhřimovy. Během víkendu je zaniklá obec zase plná lidí. V 50. letech byla totiž zbořena kvůli přehlednosti v pohraničním pásmu. Ze sedmdesáti budov zbyl v Pelhřimovech jen gotický kostel, hřbitov a jedna chalupa.

Festival v zaniklé sudetské vesnici Pelhřimovy se koná na česko-polské hranici na Osoblažsku. 10. - 13. srpna 2023Festival v zaniklé sudetské vesnici Pelhřimovy se koná na česko-polské hranici na Osoblažsku. 10. - 13. srpna 2023Zdroj: Deník/František Kuba

Olomoucký kraj

Předky už připomíná jen kaplička

Prosperující grunty, které tvořily osadu Símře u Soběchleb, zlikvidovali během kolektivizace v 50. letech komunisté. Od vyhnání lidí z jejich domovů uplynulo loni sedmdesát let. Zaniklou osadu dnes připomíná jen malá kaplička.


Osada Símře na PřerovskuOsada Símře na PřerovskuZdroj: Deník

Zlínský kraj

Osadu zdecimoval sesuv půdy

Je nejodlehlejší městskou částí Uherského Brodu. Řeč je o osadě Maršov, zdecimované v minulém století dvěma vlnami sesuvů půdy, které byly příčinou postupného odchodu obyvatel z malebného údolí. Dnes má v deseti maršovských domech hlášeno trvalé bydliště pouhých 24 lidí.

Maršov v květnu 2017, tedy půl století po osudném sesuvu půdyMaršov v květnu 2017, tedy půl století po osudném sesuvu půdyZdroj: Deník/Pavel Bohun