Bývalý Havlův mluvčí a donedávna velvyslanec v Británii Žantovský vystřídal na začátku září v čele knihovny Martu Smolíkovou. Původně prý dostal nabídku stát se předsedou správní rady knihovny, kterou ale odmítl, na začátku letošního roku pak přišla nabídka, aby převzal vedení této instituce. „Po ani ne tak dlouhém rozmýšlení jsem dospěl k závěru, že ji nemůžu odmítnout," uvedl 66letý bývalý novinář a překladatel, který příchodem do Havlovy knihovny ukončil svou práci v diplomacii.

Jako někdejší blízký Havlův spolupracovník a přítel s exprezidentem už za jeho života prý mluvili o možném zapojení do činnosti knihovny. „Nikdy mi ale Václav Havel neřekl: ‚Ty budeš ten, kdo bude pečovat o můj odkaz. Tak to nebylo'," přiblížil Žantovský.

Chce oslovit širší okruh lidí

Jeho cílem je, aby se aktivity knihovny nekoncentrovaly jen na Prahu a pražské intelektuální kruhy, které je vyhledávají už nyní. „Naší ambicí musí být oslovovat i širší okruh občanů, ať už mimo Prahu, ty, kteří na Havla vzpomínají jenom jako na politickou figuru, mladé lidi, kteří o něm vědí jen jako o někom z minulosti, a dokonce i lidi, kteří z nějakého důvodu na něj nevražili nebo nevraží. I s těmi chceme vést dialog," vyjmenoval. „My se nemůžeme kamarádit jen s těmi, kteří už dávno Havla obdivují a přesvědčovat přesvědčené. Jsou tady mnozí jiní," dodal.

Autor rozsáhlé biografie o Havlovi, která vyšla loni v mnoha překladech, chce současně akce knihovny více přenést do zahraničí. Poptávka po Havlovi je podle něj velká zejména na Slovensku, v Polsku nebo ve Spojených státech.

Z konkrétních projektů hodlá Žantovský pokračovat v digitalizaci Havlova díla a v příštím roce plánuje v mezinárodním měřítku připomenout Havlovy nedožité osmdesátiny. Série akcí ponese název Havel@80. „S tím budou souviset tematické výstavy, prezentace, budeme nabízet vystoupení lidí, kteří Havlovi byli blízcí nebo kteří se Havlem blízce zabývali," nastínil plány knihovny. Ta také chystá nové revidované vydání vzpomínek Havlova otce nebo knihu rozhovorů s exprezidentovým bratrem Ivanem.

Turistickou atrakci nepřipustí

Nový ředitel by také rád, aby se knihovna stala více vyhledávaným místem zahraničními turisty, pro které je Havel mnohdy jedním z mála, co o Česku vědí. „Nebude to žádný Mozart a Praha nebo Kafka a Praha. To by se Václav Havel obracel v hrobě," ujistil, že nepřipustí, aby se tato instituce proměnila v tuctovou turistickou atrakci.

Tomuto záměru nicméně příliš neprospívá současná poloha knihovny v zastrčené Ostrovní ulici nedaleko Národního divadla, kde je v nájmu. Původní plán počítal s přestěhování do Domu U Drahomířina sloupu na turisticky atraktivních Hradčanech, který si jako budoucí stálé sídlo knihovny přál sám Havel a pro tento účel ho koupil hlavní sponzor knihovny, Nadace Zdeňka a Michaely Bakalových.

Kvůli sporům o rekonstrukci této památky se ale přípravy tohoto projektu zatím nepohnuly, a v tisku se dokonce objevily informace, že Bakalovi historickou rezidenci plánují prodat. To ale Žantovský popřel. „Nemáme žádnou informaci, že by to někdo chtěl prodávat nebo že by ztrácel o ten projekt zájem," uvedl.

„Rozhodně to není tak, že by ten plán byl mrtvý nebo že by se o něm nejednalo. Problémy, se kterými se ten projekt setkával, jsou jeden po druhém řešeny. Ale jak to dopadne, nejsem v tuhle chvíli schopen říct," doplnil Žantovský.

Právě ve velkém atriu Domu U Drahomířina sloupu by podle něj mohla vzniknout větší expozice o Havlovi. V žádném případě to ale nebude muzeum někdejšího disidenta a dramatika. „Václav Havel si nepřál muzeum Václava Havla. Zcela jasně v těch dokumentech, které máme, říkal, že chce živou, digitální instituci, která by byla místem setkávání lidí, výměny názory a nějaké pokročilé tvořivé činnosti," vylíčil. A právě taková má být i knihovna pod jeho vedení, zdůraznil nový ředitel.