Po holandském referendu je důvěryhodnost EU jako partnera v sázce…na to teď musí Holandsko jasně odpovědět..!" napsal Zaorálek na svůj twitter. Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou byla sjednána v roce 2014. Aby vstoupila plně v platnost, musí ji potvrdit všech 28 členských zemí EU. Nizozemsko je posledním státem osmadvacítky, který zatím ratifikaci nedokončil. Premiér Mark Rutte už prohlásil, že vláda svůj předchozí souhlas s dohodou přehodnotí. Nizozemci přitom od začátku roku drží rotující předsednictví Radě Evropské unie.

Mluvčí prezidenta v textové zprávě napsal, že výsledek referenda je třeba akceptovat. „Jinak by bylo jen prázdným a neúčinným nástrojem," napsal.

Doporučující charakter referenda

Podle analytika think tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandy nizozemskou vládu nic nenutí, aby se podle hlasování zachovala. Referendum má totiž konzultativní charakter, to znamená pouze to, že se jím musí zabývat nizozemský parlament. „Jako pravděpodobná možnost se jeví, že Nizozemsko přijme protokol, které určí, že tento stát nebude smluvní stranou této dohody," odhadl Janda. „Velká část asociační dohody spadá mezi výlučné kompetence Evropské unie, zejména v oblastech týkajících se společné obchodní politiky. Rozhodnutí Nizozemska dohodu neratifikovat by tudíž nemělo téměř žádné věcné následky," poznamenal.

Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes řekl, že unie počká na návrh nizozemské vlády. Dodal, že dohoda mezi EU a Ukrajinou se bude nadále prozatímně uplatňovat.

Janda i jeho kolegyně z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Anna Kuznická upozornili na to, že iniciátoři referenda dokázali voliče přesvědčit, že hlasují o Evropské unii samotné. Otázka dohody s Ukrajinou posloužila jako zástupný problém. „Už od začátku dávali jasně najevo, že jde o referendum o EU," uvedla. Hlasování podle ní mohla ovlivnit i ruská propaganda a pasivní přístup nizozemských politiků. Část voličů podle ní k urnám ani nepřišla, protože spoléhali na to, že referendum bude kvůli nízké účasti neplatné.