Zaorálek připomněl loňské obavy, že v letošním roce budou následovat další odchody států z Evropské unie poté, co se k tomuto kroku v referendu rozhodli Britové. "Teď už všichni asi cítíme, že se nic takového nestalo, rok 2017 je jiný než rok 2016," konstatoval Zaorálek. Dynamika vývoje se podle něj v poslední době jen složitě předvídá.

I když pro Evropu dopadly pozitivně rakouské či nizozemské volby, unie i nadále čelí odchodu jednoho ze svých nejvýznamnějších států, uvedl Zaorálek. "Jednota Evropy je zájmem do budoucna, není samozřejmá a je ohrožována celou řadou diferencí. Proto je důležité po všech volbách se sejít u pomyslného stolu a odpovědět si na otázku, kam s integrací směřujeme," řekl. O představách, na kterých bude shoda, je pak třeba přesvědčit občany, dodal.

Evropa se podle Zaorálka nebezpečně štěpí mezi východ a západ, ale také mezi jih a sever. "To není žádná akademická debata," varoval šéf diplomacie. Unie je podle něj ve své podstatě technokraticko-byrokratický projekt, který není postavený na hledání kompromisů. "My se je musíme naučit dělat. Odstředivé síly jsou poměrně silné, proto myslím, že má cenu angažovat se v budování důvěry a hledání kompromisů," řekl.

ČR by v evropských debatách měla být schopna formulovat svůj zájem, ale současně společný projekt nerozbíjet, míní Zaorálek. "Nejde o to věc implementovat, ale tvořit, obnovovat a vymýšlet," řekl. K zasypávání příkopů mezi jihem a severem i východem a západem Evropy by podle něj mohla přispět i česká střízlivost, dodal Zaorálek.

Zaorálek podobně jako premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v úvodu setkání zdůraznil i další rozšiřování Evropské unie. "Přístupový proces v regionu (Balkánu) stagnuje, má to negativní vliv v těchto zemích, prosazují se aktéři s konkurenčními vizemi," uvedl. Na Balkáně je podle něj klíčové evropskou perspektivu mezi občany držet.