Zeman přiletěl do arménské metropole už v úterý večer, ale oficiální program zahájil až dnes uctěním obětí masakru Arménů z roku 1915, když položil věnce u památníku a navštívil muzeum genocidy. Při následném rozhovoru se Sargsjanem pak řekl, že by se ke genocidě Arménů měl vyjádřit i český parlament.

Zjevně přitom reagoval na rezoluci, v níž německý parlament minulý týden uznal masakr Arménů Osmanskou říší před 101 lety za genocidu. Poznamenal totiž, že očekává, že Ankara kvůli těmto jeho výrokům odvolá z Prahy svého velvyslance, stejně jako to učinila v případě Německa.

Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše odmítá, že krvavé události z roku 1915 byly genocidou. Tvrdí, že údaj o 1,5 milionu povražděných Arménů je nadsazený a že mrtví byli oběťmi občanské války, nikoli genocidy.

Jednání v Praze

Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček v reakci na Zemanovo vybídnutí z Jerevanu možnost parlamentní rezoluce nepřímo odmítl. „Dlouhodobě zastávám názor, že k historickým událostem by se měli vyjadřovat historici, nikoli politici," sdělil prostřednictvím svého mluvčího. Podobné stanovisko zastává i šéf diplomacie Zaorálek. „Hodnocení toho, jak se to celé dělo, bych ponechal nezávislým historikům," řekl. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha v horní komoře zatím nebyl návrh na projednání podobné rezoluce podán. „V této chvíli nemůžu předjímat, jaký by byl výsledek," konstatoval.

Český prezident dnes v Jerevanu podle Sargsjana také nabídl, aby Jerevan a Baku řešily svůj konflikt o Náhorní Karabach jednáním v Praze. Zeman v této souvislosti připomněl, že podobná jednání se v české metropoli konala už v letech 2002 až 2005.

Dlouhodobé napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach v posledních měsících opět eskalovalo a vyústilo v bojové střety, které si už vyžádaly přes 100 lidských životů.