„Nechápu, proč by ředitelé knihoven neměli rozhodovat o tom, kdo bude stát v jejich čele a proč by do toho měl vstupovat ministr. Dnes jsem proto podepsal změnu příkazu upravujícího obsazení funkce předsedy Ústřední knihovnické rady (ÚKR). Tím se vracíme k osvědčené praxi, kdy si členové rady volí předsedu ze svého středu,“ řekl Zaorálek Deníku.

Znamená to, že na svém nejbližším zasedání si ÚKR může zvolit nového předsedu, s největší pravděpodobností Víta Richtera. Tomu Zaorálek také osobně za jeho práci poděkuje a na konferenci v Liblicích 19. září mu předá ocenění. Dnes o tom informoval ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka a Moravské zemské knihovny Tomáše Kubíčka.

Salon v Paříži

Není to jediné vstřícné gesto vůči knihovníkům, kterých si nový ministr váží i z titulu své funkce předsedy Masarykovy demokratické akademie. „Byl to totiž Tomáš Garrigue Masaryk, který – pravděpodobně na radu manželky Charlotty – už v roce 1919 prosadil zákon, jímž položil v Československu základy nejhustší sítě knihoven v Evropě. K tomu cítím velkou úctu a také závazek,“ říká Zaorálek.

Kromě tradiční účasti na knižních veletrzích ve Frankfurtu a Lipsku bude usilovat i o prezentaci české literatury v Paříží na březnovém Salonu knih. „Požádal jsem kolegy, aby zjistili finanční a organizační náročnost této záležitosti, francouzská strana by nám vyšla vstříc, je to tedy hlavně na našem rozhodnutí,“ sdělil Zaorálek.

Ministr kultury také plánuje schůzku s odvolanými členy Rady Programu státní podpory festivalů profesionálního umění, v jejímž čele stál muzikolog, emeritní rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek. „Těším se, že se s nimi sejdu, nemyslím, že by bylo obtížné v té věci zjednat nápravu. Nenašel jsem důvody, které vedly mého předchůdce k tak radikálnímu kroku,“ uvedl Lubomír Zaorálek.