V současnosti se platí za přijetí návrhu na povolení vkladu do katastru 1000 korun, za prohlášení o rozdělení práva k domu nebo zápis spoluvlastníka pak 500 korun. Podle návrhu tyto sumy vzrostou na 2000 a 1000 korun.

„Výše správních poplatků byla naposledy změněna k 1. lednu 2012, tedy  před provedením rekodifikace soukromého práva, která zásadním způsobem zvýšila náročnost řízení vedených katastrálními úřady,“ odůvodňuje svůj záměr ministerstvo financí, které předpokládá, že státní pokladna díky tomu získá ročně dalších 695 milionů.

Remízky a mokřady

Snaha o navýšení poplatků je součástí zákonů, které původně měly „provětrat“ hlavně peněženky kuřáků a milovníků alkoholu a hazardu. Dotkne se však daleko většího počtu lidí.

Například zemědělců. Konkrétně se to týká mezí, mokřadů, hájků, remízků, příkopů a dalších pozemků, jež pomáhají udržet vodu v krajině. Ty už jsou v současnosti osvobozeny od daně z nemovitosti, ale musejí být evidovány mezi ornou půdou či travním porostem. Ministerstvo je proto v návrhu konkretizuje. „V řadě případů jsou pozemky s vybranými významnými krajinnými prvky evidovány v druhu pozemku ostatní plocha,“ konstatuje ministerstvo s tím, pak jejich majitelé musejí platit za hektar až tisícikorunové daně.

Pochybnosti ovšem vyvolává to, že v řadě případů budou muset jejich majitelé žádat úřady o posouzení, zda mají na osvobození od platby nárok. „Přibude administrativy a znovu to odnesou především nejdrobnější zemědělci. Otázkou také je, zda bude každý remízek skutečně zaevidován,“ konstatoval pro list E15 zemědělec Daniel Pitek. Někteří by i tak museli platit daň.

Dražší vytápění

Neméně důležitá změna čeká i domy, které mají domovní plynové kotelny. Ty jsou v současnosti osvobozeny od daně z plynu, stát jim chce toto zvýhodnění zrušit.

Podle propočtů ministerstva financí se to týká asi 400 tisíc domácností. Těm změna zdraží bydlení ročně o několik stovek korun. „Navrhované opatření nejvíce dopadne na nízkopříjmové skupiny,“ konstatuje v důvodové zprávě ministerstvo. Míní tím například důchodce. Jedná se zdánlivě o drobné zdražení. Ale pokud se přidržíme metodiky ministerstva, domácnost, v níž žijí dva senioři, tak ročně zaplatí za teplo o 570 korun více.

Přínos tohoto opatření pro státní pokladnu ale bude z hlediska celkové získané částky jen velmi mírný, rozpočet českého státu to má navýšit zhruba o 200 milionů korun.