„Je to podstatné zlepšení proti původní verzi zákona,“ uznává Jan Beránek ze sdružení Stop přehradě. Nicméně úplně spokojen není. „Návrh obsahuje některé skryté problémy a samotné vyvlastňování také není standardní nástroj, jak nakládat s cizím majetkem,“ připomíná Beránek.

Jeho kolega Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA je ještě konkrétnější. „Ministerstvo se zaměřuje pouze na určitý druh protipovodňových opatření, ale koncepční plány, jak vrátit zeleň do krajiny, neexistuje. Přitom právě ta je přirozenou zábranou velké vody,“ vysvětluje Kotecký.

Oba ekologové však označují za pozitivní posun, že z návrhu zákona vypadl takzvaný institut strpění, který umožňoval budovat hráze na pozemku majitele ještě před jeho vykoupením. Podle současné verze se stát musí s vlastníky nejprve pokusit o dohodu, a teprve až v případě neúspěchu vyvlastnit. „Pokud se nám nepodaří získat souhlas vlastníka, je logické, že úplně finální variantou musí být vyvlastnění,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič.

Majitelé pozemků na nich budou smět i nadále podnikat a v případě zaplavení jim stát škody nahradí. „Jedním z prvních kroků bude zbudování suchého rozlivu na pomezí Pardubického a Olomouckého kraje, kam bychom v případě povodně vodu rádi nasměrovali,“ uvádí Gandalovič.

Novela zákona o vodách také zahrnuje institut chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod. V tom může být rovněž problém.