Nyní je monitoring založen na sledování soustavy 16 informativních a dvou monitorujících ukazatelů u jednotlivých obcí a jimi zřízených příspěvkových organizací. Výsledné hodnoty mohou naznačit možné riziko hospodářských problémů obcí. MF ale upozornilo na to, že nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci.
Nová pravidla a sledované ukazatele se přizpůsobují zákonu, který stanovil dluhový rámec pro územní samosprávné celky. Pokud podle zákona dluh obce nebo kraje překročí 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři kalendářní roky, bude muset kraj nebo obec v následujícím roce snížit svůj dluh o pět procent z rozdílu mezi výší dluhu a 60 procenty průměru příjmů za poslední čtyři kalendářní roky.
Pokud obce nebo kraje dluh následně nesníží, MF podle zákona v následujícím roce rozhodne o pozastavení části jeho podílu na výnosu daní.
Monitoring hospodaření obcí provádí MF od roku 2009 s využitím účetních a finančních výkazů zasílaných do systému Státní pokladny. Návrh tak podle MF nepředstavuje žádné administrativní ani finanční nároky na rozpočty a chod územních samosprávných celků.
Obce v ČR letos v pololetí hospodařily s přebytkem 28,2 miliardy korun, což je o tři miliardy meziročně méně. Kraje vykázaly přebytek hospodaření 16,4 miliardy korun, meziročně o 3,5 miliardy korun méně.
Celkové příjmy obcí, kterých je v Česku 6248, činily v pololetí 144,9 miliardy korun, což je meziroční růst o 7,3 miliardy korun. Celkové výdaje obcí meziročně stouply o 10,3 miliardy na 116,7 miliardy korun.
Celkové příjmy krajů v pololetí meziročně stouply o 2,8 miliardy na 102,8 miliardy korun, celkové výdaje vzrostly o 6,3 miliardy na 86,4 miliardy