Podporu pro návrh vyjednává Výborný u demokratických stran. Novela se vztahuje na starosty, místostarosty a radní, kteří pro výkon funkce nejsou dlouhodobě uvolněni. Týká se tak představitelů menších obcí, jichž je většina, a kteří za práci pro obec dostávají jen nevelkou finanční odměnu.

Norma má podobně jako další obdobné chystané úpravy zajistit fungování samospráv a zabránit tomu, že za rok bude v komunálních volbách problém sestavit na venkově kandidátní listiny.

"V důsledku zákon o střetu zájmů znamená ohrožení komunální sféry, řada členů zastupitelstev není ochotna kandidovat," uvedl Výborný. Pokud by pak ministerstvo vnitra muselo v obcích ustavit správce, znamenalo by to zvýšené nároky na státní rozpočet.

Zveřejňování přehledu majetku v registru, který vede ministerstvo spravedlnosti, je podle předsedy lidoveckých senátorů Petra Šilara "pokračováním kriminalizace starostů". Novela by mohla být až dodatečně doplněna o pasáž, podle níž by informace v registru mohly být k dispozici jen na vyžádání. S tím počítají například zástupci hnutí Starostové.

Asociace krajů se Svazem měst a obcí zase požaduje, aby přístup do majetkových přiznání obecních i krajských zastupitelů měly pouze kontrolní orgány, případně orgány činné v trestním řízení. Neměly by být veřejně přístupné, protože obsahují citlivé a zneužitelné údaje.

Kritici současného stavu poukazují i na to, že v registru mají být i údaje týkající se společného jmění manželů, nebo údaje od komunálních politiků, jimž zveřejnění příjmů zapovídají jiné právní předpisy. Kvůli tomu senátoři koncem listopadu napadli pravidla pro majetková přiznání komunálních politiků u Ústavního soudu.