Nasát vzduch, zatajit dech a vydržet. Jakmile se hrudník naplní kyslíkem, protne ho pletenec paprsků. Zacílí do předem určeného bodu – do místa, kde vyrostl nádor. S výdechem se záření opět zastaví.

Zhruba tak by se dal popsat „zlepšovák", který začalo používat pražské Protonové centrum. Jde prý o unikátní techniku, díky které je nyní ozařování přesnější. Uplatňuje se hlavně u léčby lymfomů – tedy zhoubných tumorů mízních uzlin.

Bývalá ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
Lžete a zase lžete, pronesla Valachová a pak se rozplakala

„Jde o jednoduchý fígl. V podstatě jsme jen sladili ozáření s maximálním nádechem pacienta. Výsledky jsou ale nesrovnatelné – dokážeme přesněji zacílit na nádor," popisuje novou metodu lékařka Protonového centra Kateřina Dědečková.

Riziko, že paprsky sežehnou i okolní orgány, se tak podle ní sníží na minimum. Klesne tedy i pravděpodobnost, že pacienta postihnou komplikace. „Při léčbě lymfomů v oblasti hrudníku jde hlavně o infarkt myokardu nebo chlopenní vady, které mohou vzniknout právě následkem nechtěného ozáření," doplňuje Dědečková.

Premiér Bohuslav Sobotka oznámil 2. května v Praze rozhodnutí podat demisi své vlády.
Krize ovlivnila preference, ČSSD ztrácela více než ANO

Objev vzbudil obrovskou pozornost. Kateřina Dědečková se okamžitě dostala do mezinárodního týmu odborníků, kteří se léčbě protonem věnují. Má jim pomoci sepsat pravidla, podle kterých se budou pacienti vhodní pro protonovou terapii vybírat.

TRADIČNÍ OZAŘOVÁNÍ VERSUS PROTONY

Velká část lékařů, kteří se radioterapií zabývají, stále dávají přednost tradičnímu ozařování fotony.

„Protonová terapie má sice některé fyzikální charakteristiky, které jsou příznivější v porovnání s fotonovou léčbou, má ale také některé nejistoty," podotýká předseda Společnosti radiační onkologie – profesor Jiří Petera. Příklad: po léčbě protony se prý u řady pacientů objevily nežádoucí účinky. Projevily se i přesto, že lidé dostali poměrně nízké dávky záření.

Pochybnosti ale budí i další věci, například nedostatek klinických studií. „Protony už bylo léčeno asi sto tisíc pacientů na celém světě, důkazy přesto stále chybějí. U žádného typu nádoru a žádné lokalizace nebylo prozatím jednoznačně prokázáno, že by protonová léčba vedla k vyšší kontrole nádoru nebo nižší toxicitě," připomíná Petera.

Prezident Milos Zeman jmenoval 24. května na Pražském hradě Ivana Pilného ministrem financí.
Ve vládě skončil Andrej Babiš, Pilný dokončí jeho misi

Většinu pacientů tak podle něj stále čeká tradiční fotonová terapie. Její účinky už jsou totiž klinicky prověřené, fotony jsou navíc asi desetkrát levnější. „Průměrné náklady na jednoho klienta pražského Protonového centra se předloni vyšplhaly na 1 397 952 korun. Pokud by se tedy mělo léčit protonem, stačily by prostředky, za které jsme nyní schopni pomoci asi dvaceti tisícům pacientům, jenom na 1300 nemocných," uzavřel šéf odborné Společnosti radiační onkologie.

Debaty kolem protonové léčby se nevedou jen v České republice, ale v celé Evropě. Svědčí o tom i nedávná konference v Dříteči u Pardubic, kde se „kontroverze v radioterapii" řešily. Profesor Michael Brada z Liverpoolu tam řekl, že protonová léčba je vhodná jen jako doplňková metoda pro malý okruh pacientů.